Dějiny americké renesance v Nové Anglii

Sdílení je péče!

Polovina 19. století bývá často označována jako „americká renesance“ literatury, a to díky velkému množství literárních děl, která v této době vznikla.

Toto období, někdy označované jako novoanglická renesance, protože se soustředilo v Nové Anglii, trvalo přibližně od roku 1830 do konceobčanské války a bylo úzce ztotožňováno s americkým romantismem a intelektuálním hnutím známým jako transcendentalismus.

Americká renesance byla významná, protože poprvé v historii byli američtí spisovatelé považováni za rovnocenné nebo dokonce lepší než evropští spisovatelé. V té době byla Amerika mladouzemí bez skutečného literárního talentu nebo úspěchů, o kterých by se dalo mluvit.

Poté, co britský kritik Sydney Smith v roce 1818 prohlásil: „Literaturu Američané nemají žádnou… Kdo ve čtyřech čtvrtích světa čte americkou knihu?“, se to po začátku americké renesance změnilo.

Kdo vymyslel termín americká renesance?

Autor F. O. Matthiessen poprvé použil termín „americká renesance“ v roce1941 ve své knize American Renaissance: Umění a vyjadřování ve věku Emersona a Whitmana.

Matthiessen tvrdil, že toto hnutí se odehrávalo v mnohem užším časovém rozmezí let 1850-1855 a sestávalo pouze z pěti autorů, Hermana Melvilla, Nathaniela Hawthorna, Henryho Davida Thoreaua, Ralpha Waldo Emersona a Walta Whitmana, kteří podle něj měli hluboký vliv na americkouliteraturu a společnost jako celek, jak uvádí Christopher N.Phillipse v knize Cambridge Companion to the Literature ofthe American Renaissance:

„Matthiessenovi však nešlo jen o identifikaci přelomového okamžiku v tvorbě americké literatury; jeho cílem bylo ukázat, jak se ‚možnosti demokracie‘ staly v těchto letech a dílech pro americkou literaturu mocensky zásadní. Tvrzením, že Melville, Hawthorne, Thoreau, Ralph Waldo Emerson a Walt Whitman změnili národní konverzaci o ideálu demokracie, Matthiessen změnil kritickou konverzaci o tom, o čem mluvíme, když mluvíme o americké literatuře“ (Phillips 1).

Přesto Phillips dále uvádí, že ačkoli Matthiessen poprvé použil výraz „americká renesance“, myšlenka, že v polovině 19. století došlo k významnému literárnímu hnutí, nebyla ničím novým.

V roce 1887 hovořil dartmouthský profesor Charles F. Richardson ve své knize AmericanLiterature, 1607 – 1885 o „novoanglické transcendentální renesanci“. V roce 1900 pak harvardský profesor BarrettWendell ve své knizeLiterární dějiny Ameriky popsal „renesanci Nové Anglie“.

Tito učenci se domnívali, že to byli básníci jako Longfellow, Whittier, Lowell a Holmes, kteří stáli v čele tohoto hnutí.

Také badatelé z počátku 20. století se shodli na tom, že došlo k významnému literárnímu hnutí, například Lewis Mumford v knize Golden Day z roku 1926, Vernon Parrington v knize Main Currentsin American Thought z roku 1927, Fred Lewis Pattee v knize The First Centuryof American Literature z roku 1935 a Van Wyck Brooks v knize The Floweringof New England z roku 1936.

Mumford byl však první, kdo tvrdil, že to byla ve skutečnosti jiná skupina autorů, Melville, Whitman a Thoreau, kteří stáli v čele, jak uvádí Phillips:

„Mumford obhajoval ‚outsiderské‘ autory, jako byli Melville, Whitman a Thoreau. Matthiessien převzal Mumfordův kánon a využil newyorských kořenů Melvilla a Whitmana spolu s demokratickým tématem k tomu, aby jeho popis americké literatury měl mnohem větší národní dosah než předchozí popisy. Richardsonova a Wendellova renesance byly sebevědomě regionální, Matthiessenova rétoricky, ne-li geograficky, zahrnovala celý národ“ (Phillips 2).

Původní definice americké renesance se zaměřovala výhradně na díla bělochů. Přitom zcela zastírala příspěvky žen a menšin, jako byliFrederick Douglass, Louisa May Alcottová a Frances E. W. Harperová.

Jak se však k definici americké renesance přihlásilo více literárních historiků, začala se vyvíjet, i když to podle Phillipse trvalo dlouho:

„Teprve po rozmachu hnutí za občanská práva v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století našly tyto autorky spolu s černošskými a indiánskými autory něco jako bezpečné místo v americké renesanci“ (Phillips 3).

Do roku 2000, kdy vyšlo několik knih zaměřených na ženské a menšinové spisovatelky americké renesance, jako například Ruthless Democracy Timothyho Powella a To Wake the Nations Erica Sundquista, se otázka, „co byla americká renesance, přesunula na to, kdo byla americká renesance“ (Phillips 5).

Jedním z největších opomenutí však zůstávají hlasy indiánských autorů, které autor MarkRifkin ve své knize Settler Common Sense: Rifkin: „Queerness andEveryday Colonialism in the American Renaissance“ (Queerness a každodenní kolonialismus v americké renesanci) „leží v srdci literatury americké renesance“ (Phillips 5).

Definice hnutí se nadále vyvíjí, protože literární historici také diskutují o tom, kde a kdy se hnutí odehrálo, protože někteří badatelé zpochybňují, jak si může jeden region, jako je Nová Anglie, činit nárok na celé hnutí, uvádí Phillips:

„Obzvláště užitečný se ukázal ‚hemisférický obrat‘, který zpochybnil zaměření literárních studií na Novou Anglii v období antebellum, příkladem jsou knihy Kirsten Silva-Grueszové Ambassadors of Culture (2002) a Anny Brickhouseové Transamerican Literary Relations and the Nineteenth-Century Public Sphere (2004), přičemž zejména druhá jmenovaná si bere na paškál Matthiessana a zpochybňuje jak jeho výběr autorů, tak jeho nároky na národní reprezentaci. Jak se ukázalo, americká renesance probíhala současně v Upstate New York, Sacramentu, Cincinatti, Havaně, Limě a Concordu.“ (Phillips 5)

Rozšířila se také chronologie hnutí. Hnutí se nakonec rozšířilo o Edgara AllanaPoea, který zemřel v roce 1849, a někteří nedávní badatelé toto období přetvořili na období trvající mnoho desetiletí a možná i století, jak lze vidět v knize Jaye Grossmana Reconstituting the AmericanRenaissance, která sleduje původ Emersonova a Whitmanova spisovatelského stylu v literárních a politických tradicích 18. století.

Phillips dále vysvětluje, že v dálce se americká renesance rozšiřuje až do současnosti a že existuje mnoho způsobů, jak slova z padesátých let 19. století propojit se současností.

Američtí renesanční spisovatelé:

Následuje seznam amerických renesančních spisovatelů podle knihy Writers of the AmericanRenaissance:

Amos Bronson Alcott (1799 – 1888)

Louisa May Alcott (1832 – 1888)

William Apess (1798 – 1839)

Robert Montgomery Bird (1806 – 1854)

William Wells Brown (neznámý – 1884)

William Cullen Bryant (1794 – 1878)

Alice Cary (1820 – 1871)

Phoebe Cary (1824 – 1871)

William Ellery Channing (1780 – 1842)

Caroline Chesebro‘ (1825 – 1873)

Lydia Maria Child (1802 – 1880)

James Fenimore Cooper (1789 – 1851)

Christopher Pearse Cranch (1813 -1892)

Maria Susanna Cummins (1827 – 1866)

Rebecca Harding Davis (1831 – 1910)

Martin Robinson Delany (1812 – 1885)

Emily Dickinsonová (1830 – 1886)

Frederick Douglass (1818 – 1895)

Emma Catherine Emburyová (1806 – 1863)

Ralph Waldo Emerson (1803 – 1882)

Fanny Fern (1811 – 1872)

Margaret Fuller (1810 – 1850)

William Lloyd Garrison (1805 – 1879)

Caroline Howard Gilman (1794 – 1888)

Grace Greenwood (1823 – 1904)

Angeline Grimke (1805 – 1879)

Charlotte L. Forten Grimke (1879 – 1914)

Sarah Grimke (1792 – 1873)

Sarah Josepha Hale (1788 – 1879)

Frances Ellen Watkins Harper. (1825 -1911)

George Washington Harris (1814 -1869)

Nathaniel Hawthorne (1804 – 1864)

Caroline Lee Whitingová Hentzová (1800 -1856)

Oliver Wendell Holmes (1809 – 1894)

Ellen Sturgis Hooper (1812 – 1848)

Julia Ward Howe (1819 – 1910)

Washington Irving (1783 – 1859)

Harriet Ann Jacobs (1813 – 1897)

Sylvester Judd (1813 – 1853)

Caroline M. Kirkland (1801 – 1864)

Abraham Lincoln (1809 – 1865)

George Lippard (1822 – 1854)

Henry Wadsworth Longfellow (1807 -1882)

Augustus Baldwin Longstreet (1790 -1870)

James Russell Lowell (1819 – 1891)

Maria Jane McIntoshová (1803 – 1878)

Herman Melville (1819 – 1891)

Elizabeth Oaks Smithová (1806 – 1893)

Frances Sargent Locke Osgoodová (1811 – 1891)

Marie McIntoshová (1803 – 1878) -1850)

Theodore Parker (1810 – 1860)

Elizabeth Stuart Phelps (1815 – 1852)

Edgar Allen Poe (1809 – 1849)

James Redpath (1833 – 1891)

John Rollin Ridge (1827 – 1867)

Catherine Maria Sedgwick (1789 -1867)

Lydia Huntley Sigourney (1791 – 1865)

William Gilmore Simms (1806 – 1870)

Elizabeth Cady Stanton (1815 – 1902)

Maria W. Stewart (1803 – 1879)

Harriet Beecher Stoweová (1811 – 1896)

Bayard Taylor (1825 – 1878)

Henry David Thoreau (1817 – 1862)

.

Thomas Bangs Thorpe (1815 – 1878)

Henry Timrod (1828 – 1867)

Sojourner Truth (1797 – 1883)

Jones Very (1813 – 1880)

Susan Warner (1819 – 1885)

Frances Miriam Berry Whitcher(1811 – 1852)

James Monroe Whitfield (1822 – 1871)

Sarah Helen Whitman (1803 – 1871) 1878)

Walt Whitman (1819 – 1892)

John Greenleaf Whittier (1807 – 1892)

Nathaniel Parker Willis (1806 – 1867)

HarrietE. Wilson (1825 – 1863)

Témata a styl americké renesance:

Americká renesance je považována za romantické období americké literatury. Americkýromantismus bylliterární styl, který zdůrazňoval cit nad rozumem, individualitu namísto společnosti, přírodu namísto industrializace, prosté lidi namísto aristokratů a svobodu namísto autoritářskékontroly.

Dvě literární hnutí, která se z období romantismu zrodila, byla: transcendentalismus a antitranscendentalismus.

Transcendentalismus byla víra v inspirativní nebo transcendentální pravdy přesahující smyslové vnímání a hmotnou existenci. Společným tématem transcendentalismu byla sebemoudrost, příroda a sociální reforma. Mezi transcendentalistické autorypatří Henry David Thoreau, Ralph Waldo Emerson a Margaret Fullerová.

Transcendentalismus zkoumal temnější stránky lidské povahy a myšlení. Je znám spíše jako temný romantismus. Častými tématy antitranscendentalismu byly vina, stud a prvotní hřích. Mezi autory antitranscendentálního nebo temného romantismu patří Edgar Allan Poe, Nathaniel Hawthorne a Herman Melville.

Zdroje: The Cambridge Companion to the Literature of the American Renaissance: The Cambridge Companion to the Literature of the American Renaissance. Edited by Christopher N. Phillips. Cambridge University Press, 2018.
Matthiessen, F. O. Americká renesance: Matthiesen: Art and Expression in the Age of Emerson and Whitman [Umění a vyjadřování v době Emersona a Whitmana]. Oxford University Press, 1941.
„Termíny a témata“. University of Houston Clear Lake, coursesite.uhcl.edu/HSH/Whitec/terms/A/AmRenConcept.htm
Mann, Stephen. „Americká renesance: světlo & v temnotách.“ OUPblog, Oxford University Press, blog.oup.com/2018/04/american-renaissance-the-light-the-dark/

.