Klinická diagnóza CVG neexistuje, protože se s ní setkáváme zřídka a často jde o komorbiditu s jinými onemocněními.
KlasifikaceUpravit
CVG se klasifikuje podle přítomnosti nebo absence základní příčiny. Studie naznačují, že CVG se u jedinců často vyskytuje v sekundární formě k jiným onemocněním. Stav však může být přítomen i samostatně. CVG lze klasifikovat do dvou forem: „primární“ (esenciální a neesenciální) a „sekundární“.
Klasifikace jsou:
- Primární esenciální
- Primární neesenciální
- Sekundární
Primární esenciální CVG je tam, kde příčina stavu v neznámá. Nemá žádné další přidružené abnormality. Vyskytuje se hlavně u mužů, poměr mužů a žen je 5:1 nebo 6:1, a vzniká během puberty nebo brzy po ní. Vzhledem k pomalé progresi stavu, který obvykle probíhá bez příznaků, často v počátečním stadiu proběhne bez povšimnutí.
Primární neesenciální CVG může být spojena s neuropsychiatrickými poruchami včetně mozkové obrny, epilepsie, záchvatů a oftalmologických abnormalit, nejčastěji katarakty.
Sekundární CVG vzniká jako následek řady onemocnění nebo léků, které způsobují změny ve struktuře vlasové části hlavy. Patří mezi ně: akromegalie (nadměrná hladina růstového hormonu v důsledku nádorů hypofýzy) a teoreticky i užívání samotného růstového hormonu nebo užívání léků, které napodobují účinek růstového hormonu (např. GHRP-6 a CJC-1295). Může také vznikat v souvislosti s melanocytárními névy (mateřskými znaménky), mateřskými znaménky (včetně névů pojivové tkáně, fibromů a naevus lipomatosus) a zánětlivými procesy (např. ekzém, psoriáza, Darierova choroba, folikulitida, impetigo, atopická dermatitida, akné).
.