Podle Přísloví „počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem“ (Př 9,10; srov. Ž 111,10). Hebrejské slovo pro „bázeň“ (יראה; yirah) je v izraelských Písmech běžné, ale u anglických čtenářů vyvolává otázky: Je tato věta podnětem k tomu, aby se lidé „báli“ Boha? Pokud ano, jak vede strach k moudrosti? Co měli starověcí Izraelci na mysli, když mluvili o „bázni“? Různé konotace slova „strach“ v Bibli ilustrují důležitou lekci: slova mají význam pouze v kontextu. Proto, aby čtenář zjistil, co dané slovo znamená, musí se seznámit s okolním kontextem. Někdy יראה (strach) vyjadřuje úlek; v jiných kontextech „strach“ označuje úctu, respekt nebo dokonce uvědomění.
Když se čtenáři Bible ptají na význam hebrejského slova, mohou předpokládat, že existuje jediná a sémanticky stabilní odpověď. Definice slov však takto jednoduše nefungují v žádném jazyce; místo toho může mít totéž slovo v závislosti na kontextu dva rozdílné významy. Můžeme například říci: „Z jejího balkonu je výhled na park“. Případně bychom mohli poznamenat: „Vždycky přehlíží důležité detaily.“. V těchto případech nese slovo „přehlíží“ různé významy, které závisí na okolních slovech. Totéž lze říci o hebrejském ירא (yare; „bát se“).
Žalm 23 nabízí známý příklad ירא (yare) ve smyslu niterného strachu, ale žalmista tvrdí, že Boží přítomnost takový strach odstraňuje: „I když půjdu údolím stínu smrti, nebudu se bát (ירא; yare) ničeho zlého, neboť ty jsi se mnou“ (Ž 23,4). V tomto případě modlitba popisuje hrozící hrozbu „stínu smrti“ (צלמות; tsalmavet), ale tvrdí, že božská bezprostřednost vyvolává důvěru tváří v tvář strachu. Žalmista mohl pro vyjádření „strachu“ nebo „hrůzy“ použít několik jiných slov, jako to například dělá Bůh v rozhovoru s Noemem po potopě: „Strach (מורא; mora‘) a hrůza (חת; hat) z tebe bude na každém zvířeti země a na každém ptáku nebe“ (Gn 9,2). Případně mohl žalm použít jiná slova pro strach, jako to dělá Mojžíš v souvislosti s Božími nepřáteli: „Hrůza (אימה; emah) a děs (פחד; pahad) na ně padají pro velikost tvé paže“ (Ex 15,16). V hebrejštině neexistuje jediné slovo pro „bázeň“ a různé výrazy mohou mít více významů; k určení jejich významu tedy potřebujeme kontexty jednotlivých slov.
Vrátíme-li se k Příslovím, myšlenka, že „bázeň“ před Bohem vede k moudrosti, se objevuje v souvislosti s vnímavostí vůči poučení: „Dávej moudrému a zmoudří; uč spravedlivého a přidá mu učení. Bázeň (יראה; yirah) před Hospodinem je počátek moudrosti a poznání (דעת; da’at) Svatého je rozumnost“ (Př 9,9-10). Zde je slovo „strach“ paralelní se slovem „poznání“, což ukazuje, že יראה (strach) v tomto kontextu nemá nic společného se strachem; „strach“ spíše znamená „uvědomění“ nebo „uvědomění“. V Příslovích 9,10 je „bázeň před Hospodinem“ jiným způsobem vyjádření „poznání Boha“. Když se totiž Hospodin zjeví lidem, Bůh rychle říká: „Nebojte se“ (על תירא; al tira‘; např. 1 Moj 15,1; Ž 6,23; srov. Lk 1,30). V těchto případech Hospodin nepodporuje bázlivou reakci na Boží přítomnost, ale spíše ducha úcty, respektu a vnímavosti.
ZAČNI SVOU CESTU OBJEVOVÁNÍ
.