Dotaz: Co tím Ježíš myslel, když na kříži řekl: „Ženo, hle, tvůj syn“?“
Odpověď: Co tím Ježíš myslel? Když Ježíš visel na kříži, Bible uvádí, že pronesl sedm posledních vět. Třetí výrok, zaznamenaný v Janově evangeliu 19,26-27, vyjadřuje Pánovu péči a starost o jeho matku: „Když tam Ježíš uviděl svou matku a poblíž stojícího učedníka, kterého miloval, řekl jí: ‚Ženo, zde je tvůj syn‘ a učedníkovi: ‚Zde je tvá matka‘. Od té chvíle ji tento učedník vzal k sobě domů.“ Nejmenovaný učedník, kterého Ježíš oslovil, byl sám apoštol Jan.
I přes nesnesitelná fyzická muka se Ježíš staral o blaho své matky a o bolest, kterou prožívala. S myšlenkami na Mariino budoucí bezpečí a ochranu ji Ježíš svěřil do péče Jana, svého milovaného učedníka.
Většina badatelů se domnívá, že Josef, Mariin manžel, byl v té době již po smrti. Podle tradice měl nejstarší syn v židovské rodině povinnost postarat se o svou matku, pokud ovdověla. Tím, že Ježíš svěřil Marii do Janovy péče, plnil svou rodinnou povinnost oddaného syna.
Typicky umírající syn svěřoval svou matku do péče jiného člena své nejbližší rodiny. V Ježíšově případě by to byl Jakub, Juda nebo jiný mužský sourozenec. Ježíš však věděl, že žádný z jeho nevlastních bratrů ještě není učedníkem – nepřijali Kristovy nároky ani se nezavázali k jeho poslání. Ježíš si tedy nejspíše vybral Jana z hlubokého duchovního zájmu o svou matku. Dokonce i ve smrti se Kristus soustředil na duchovní záležitosti.
Slovy: „Ženo, hle, tvůj syn,“ Ježíš vyzval svou matku, aby nyní pohlédla na Jana, svého velmi milovaného učedníka a přítele, jako na svého syna. Ježíš od ní odcházel, ale Jan měl v jejím životě zaujmout Pánovo místo, jak jen to bylo možné. Jan byl jediným apoštolem, který měl odvahu postavit se po bok ženám, které Ježíše doprovázely na kříž (L 23,49; Mk 15,40; Jan 19,25). Ostatní Kristovi učedníci se rozprchli a ve strachu Pána opustili (Jan 16,32).
V tom, že Pán použil titul žena místo matka, není nic neuctivého. Už předtím ji oslovil „ženo“ (Jan 2,4). Toto oslovení může znít neuctivě v češtině, ale ne v řečtině. Žena byl ve skutečnosti „velmi uctivý a láskyplný způsob oslovení“ (Marvin Vincent, Word Studies in the New Testament, Charles Scribner’s Sons, 1887, heslo k J 2,4). Amplified Bible to překládá jako “ Žena“.
Symbolický význam lze vyvodit z Ježíšových slov „Ženo, hle, tvůj syn“. Založení Boží rodiny bylo jádrem Kristova poslání a služby. Skrze vztah s Ježíšem Kristem se věřící stávají členy nové rodiny (Jan 1,12). Když Pán dokončil svou pozemskou službu, jeho slova Marii: „Ženo, hle, tvůj syn“ a Janovi: „Zde je tvá matka“ hluboce ilustrovala novou Boží rodinu, která se zrodila u paty kříže.
.