Co je evangelizace? Význam a důležitost

Představte si, že máte v rukou tajemství života, odpovědi na všechny životní otázky – a ještě tu nejlepší zprávu? Toto tajemství můžeš rozlévat znovu a znovu a bude jen větší a lepší, a to nejen pro tebe, ale i pro všechny ostatní. Dobré zprávy:

Sdílení této pravdy – dobré zprávy o Ježíši – se nazývá evangelizace.

Co znamená slovo evangelizace?

Evangelizace znamená hlásání, oznamování nebo jiné sdělování evangelia, našeho spasení. Je to předávání poselství, že Ježíš Kristus je nejen Boží Syn, ale také dal svůj život jako oběť za naše hříchy. Tím zajistil věčný život každému, kdo uvěří.

Jak je řečeno v Janově evangeliu 3,16: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ A opět, jak nám Ježíš říká v Janově evangeliu 14,6: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ Přijetí této dobré zprávy a následné vyprávění o ní ostatním, aby se o ní také dozvěděli, je definicí evangelizace.

Kde se vzalo slovo evangelizace?

Evangelizace pochází z řeckých slov euaggelion – dobrá zpráva nebo evangelium – a euaggelizo – oznamovat, hlásat, přinášet nebo kázat tuto dobrou zprávu. Všimněte si slova „anděl“ zastrčeného uvnitř tohoto slova – anděl je posel. Ti, kdo praktikují evangelizaci, skutečně přinášejí poselství:

Ačkoli slovo „evangelizace“ není v Bibli příliš často zmiňováno, jeho téma se prolíná celým Novým zákonem. Všechna čtyři evangelia – Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo – mají kořeny v evangelizaci a učenci často označují jejich autory jako „evangelisty“.

Ježíš měl totiž poselství, které přišel na zem předat, učit, zemřít a znovu vstát pro každého z nás. A my jsme Ježíšem i každým dalším apoštolem pověřeni, abychom toto poselství předávali, a to zcela jednoznačně.

Co je evangelizace a jaký je její účel?

Evangelizace, tedy šíření evangelia, je pro Ježíše důležitá. Jak říká Bible, Ježíš přišel, abychom my mohli žít. Ježíš chce, aby tuto pravdu poznali všichni, aby se i oni mohli stát součástí svatého Božího království. Jeho pokyny k evangelizaci jsou prošpikovány celým Písmem.

V Matoušovi 28,19-20 nám Ježíš říká: „Jděte tedy, získávejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je poslouchat všechno, co jsem vám přikázal. A já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.“ Tuto dobrou zprávu máme šířit všude – až na konec země – s jistotou, že On je s námi po všechny dny.

Ježíš říká v podstatě totéž v jiných verších: Matouš 9,37-38, Matouš 10,7-14, Matouš 12,30, Lukáš 19,10 a Lukáš 12,8, abychom jmenovali alespoň některé. V Markovi 16,15 Ježíš říká, abychom hlásali evangelium „všemu stvoření“. Účelem je, aby se to dozvěděli i ostatní a uvěřili – a v této víře také obdrželi věčný život.

Jak Ježíš říká svým učedníkům v Janově evangeliu 5,24: „Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nebude souzen, ale přešel ze smrti do života.“ Je to dar dostupný všem.

Co říká Bible o evangelizaci?“

Kromě Ježíšových vlastních slov o důležitosti evangelizace říkali – a dělali – jeho apoštolové v podstatě totéž. Z knihy Skutků víme, že po Kristově vzkříšení byli apoštolové naplněni Duchem svatým a rozptýlili se po celé zemi, kde kázali slovo (Sk 8,4-25).

Apoštol Pavel v listu Římanům věnuje čas poučování prvotní církve o zoufalé potřebě evangelizace, aby všichni mohli být spaseni. Jak se Pavel ptá: „Jak tedy mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou věřit v toho, o němž neslyšeli? A jak mohou slyšet, aniž by jim někdo kázal?“. (Římanům 10,14).

Poselství musí být vysláno a doručeno, aby bylo přijato, píše Pavel – bez ohledu na cenu a riziko. Apoštol Petr nás nabádá, abychom „byli vždy připraveni dát odpověď každému, kdo se vás ptá na důvod naděje, kterou máte“ (1Pt 3,15).

Příklady evangelizace vidíme také v celém Novém zákoně, zejména v knize Skutků. Například ve Skutcích 2 se píše o tom, jak Petr, naplněný Duchem svatým, směle kázal zástupu a asi 3000 lidí uvěřilo a bylo pokřtěno (Sk 2,41).

V 8. kapitole Skutků Duch svatý přiměl Filipa, aby oslovil významného etiopského úředníka, který jel na svém voze na jih po pouštní cestě směrem ke Gaze. Filip uposlechl, a když slyšel, že úředník čte knihu Izajáš, využil toho k navázání rozhovoru, který nakonec vedl ke sdílení dobré zprávy s tímto mužem – ten uvěřil a byl pokřtěn (Sk 8,26-40).

Ve Skutcích je také příběh o tom, jak Pavel a Silas po silném zemětřesení sdíleli evangelium se svým žalářníkem. Žalářník uvěřil, „on i celá jeho domácnost“ (Sk 16,34), a Pavel se Silasem je všechny pokřtili.

Měli by všichni křesťané evangelizovat?

Ježíš dal jasné pokyny: Máme milovat Boha, milovat druhé, činit pokání ze svých hříchů, věřit v něj a šířit tuto dobrou zprávu po celé zemi. Boží spasení nikdy nemělo být tajemstvím. Ježíš kázal tisícům lidí ve jménu Otce, varoval je, učil a uzdravoval. Pak dobrovolně zemřel velmi veřejnou, trýznivou a ponižující smrtí na kříži, obklopen zločinci, jako oběť.

Jak řekl v jednom ze svých posledních slov na kříži: „Dokonáno jest“ (Jan 19,30), což byl v té době běžný výraz v souvislosti se splacením dluhu. Těmito slovy Ježíš v podstatě říkal, že jeho smrt zrušila nebo „dokonala“ náš dluh za hřích. Byli jsme vykoupeni.

Poté, po svém vzkříšení, ale ještě před svým nanebevstoupením, Ježíš řekl apoštolům, že jim posílá „zastánce“, aby jim byl pomocníkem. Tento obhájce, Duch svatý, jim měl pomoci splnit jejich úkol.

Ježíš těsně před nanebevstoupením řekl: „Dostanete moc, až na vás sestoupí Duch svatý, a budete mými svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku a Samařsku a až na konec země.“ (Sk 1,8)

To nebyl návrh, ale příkaz: Budete mými svědky. Budete šířit mé poselství. Budete to říkat ostatním, aby i oni mohli žít.

Jak dobře evangelizovat v různých situacích

Existuje řada přístupů či metod evangelizace, stejně rozmanitých jako jakákoli jiná forma komunikace. Bible nám však říká, že nádobou jsme my: Díky moci Ducha svatého jsme schopni bezchybně předávat poselství o Ježíši Kristu.

Mějte na paměti, že slova nejsou jediným způsobem, jak se dělit o radostnou zvěst. V určitém okamžiku budete muset evangelium někomu sdělit způsobem, kterému porozumí a přijme ho jako pravdu. Často vám však mohou otevřít cestu vaše činy, pokud jde o lidi, kteří se tvrdošíjně staví proti vaší víře – například ateista, někdo, kdo nevěří v Boha – nebo někdo, kdo žije životním stylem, který je v přímém rozporu s Božími cestami. V těchto případech může být úvodem služebná evangelizace – například služba jídla, uzdravování nebo služba při katastrofách.

Písmo nás vybízí, abychom pamatovali na to, že když věříme a jsme počítáni mezi Kristovy následovníky, je důležité, abychom svou víru dobře reprezentovali. Ježíš nám připomíná, abychom „nechali své světlo svítit“ před ostatními, aby mohli vidět naše dobré skutky a Bůh mohl být skrze nás oslaven (Mt 5,16). Pavel ve 2. Korintským 5,20 říká, že jsme „Kristovými vyslanci, jako by Bůh skrze nás pronášel svou výzvu.“

Kromě toho musíme být k lidem milí, abychom je získali pro víru, a moudře využívat dobrých příležitostí ke sdílení evangelia. Pavel říká, že bychom měli „být moudří v tom, jak se chováte k cizím lidem; využívejte každou příležitost. Váš rozhovor ať je vždy plný milosti, okořeněný solí, abyste věděli, jak každému odpovědět.“ (Kol 4,5-6)

V dopise svému mladému svěřenci Timoteovi Pavel nabádá: „A Pánův služebník nesmí být hádavý, ale musí být ke všem laskavý, schopný učit, ne urážlivý. Odpůrce musí jemně poučovat v naději, že jim Bůh dá pokání, které je přivede k poznání pravdy, a že přijdou k rozumu a uniknou z pasti ďábla, který je zajal, aby plnili jeho vůli.“ (2 Timoteovi 2,24-26)

Dále musíme zůstat zakořeněni v Božím slově, ve své víře a zbožném poučení, které jsme obdrželi (2 Timoteovi 3,14-16). To nám pomáhá nejen v dobách pokušení, ale také nám to pomáhá zůstat v paměti a naplněni Duchem, abychom jím mohli být kdykoli použiti.

Nakonec musíme být odvážní a sebevědomí ohledně své víry. Naše důvěra je nakažlivá, stejně jako Duch svatý. Ve Skutcích 4,13 byli vedoucí zasaženi odvahou Petrova a Janova oslovení a svědectví a bez pochybností věděli, že apoštolové „byli s Ježíšem“.

Tato odvaha pomohla církvi explodovat, protože další a další věřící, přitahováni tímto zápalem, také uvěřili a sami byli mocně naplněni Duchem svatým. Věřící se začali modlit za odvahu (Sk 4,29-30); věděli, že to funguje.

Další biblické verše o důležitosti evangelizace

Kromě výše uvedeného uvádíme ještě několik veršů o tom, proč je evangelizace důležitá:

Víra tedy pochází ze slyšení poselství a poselství se slyší prostřednictvím slova o Kristu (Římanům 10,17).

Když totiž hlásám evangelium, nemohu se chlubit, protože jsem nucen kázat. Běda mi, kdybych nekázal evangelium! (1 Kor 9,16).

Všem, kdo ho přijali, těm, kdo uvěřili v jeho jméno, dal právo stát se Božími dětmi (Jan 1,12).

„To je ke slávě mého Otce, abyste nesli hojné ovoce a ukázali se jako moji učedníci“ (Jan 15,8).

Jessica Brodieová je oceňovaná křesťanská spisovatelka, novinářka, editorka, bloggerka a trenérka psaní, držitelka ceny Genesis Award 2018 od amerických autorů křesťanské beletrie za román The Memory Garden. Je také redaktorkou časopisu South Carolina United Methodist Advocate, nejstarších metodistických novin. Více informací o její beletristické tvorbě a její blog o víře najdete na webu jessicabrodie.com. Má také týdenní pobožnost na YouTube. Spojit se s ní můžete také na Facebooku, Twitteru a dalších stránkách. Vydala také bezplatnou elektronickou knihu A God-Centered Life: 10 Faith-Based Practices When You’re Feeling Anxious, Grumpy, or Stressed.

Tento článek je součástí našeho katalogu křesťanských pojmů, který zkoumá slova a slovní spojení z křesťanské teologie a historie. Zde jsou některé z našich nejoblíbenějších článků zabývajících se křesťanskými pojmy, které vám pomohou na cestě za poznáním a vírou:

Plná Boží výzbroj
Význam slova „Selah“
Co je to „konkubína“
Křesťanský význam pojmu pokora

Kdo jsou pohané? Biblický význam
Co je to smilstvo?
Význam slávy šekiny
Rozdíl mezi milostí a milosrdenstvím