V tomto období se změnil i Evertové osobní život. V roce 1979 se provdala za Johna Lloyda, britského tenistu, a až do jejich rozvodu v roce 1987 byla známá jako Chris Evertová-Lloydová. V manželství nastaly problémy částečně proto, že ona chtěla vážně pokračovat v kariéře a on ne. Vítězství pro ni bylo důležitější než Lloyd a cítila, že má v sobě více hry.
V počátcích manželství to Evertová svými vítězstvími potvrdila. V roce 1980 byla opět první hráčkou světového žebříčku a vyhrála French Open i US Open. V roce 1981 byla opět světovou jedničkou a vyhrála Wimbledon. Poté však na počátku osmdesátých let došlo k poklesu. V roce 1983 prohrála ve třetím kole Wimbledonu, což bylo poprvé za jejích čtyřiatřicet grandslamových profesionálních účastí, kdy prohrála před semifinále. Ačkoli ji trápila žaludeční viróza, její hra nebyla v tomto období tak silná, protože hráčky, kterým čelila, byly atletičtější. V té době Evertová změnila trénink tak, aby pracovala na slabých částech své hry (druhé servisy, útočné krátké míče), a zařadila posilování a aerobik. Její hra se brzy zlepšila. I během této změny však Evertová vyhrála alespoň jeden grandslam, včetně tří French Open v letech 1983, 1985 a 1986.
V roce 1988 se Evertová blížila ke konci své hráčské kariéry. Toho roku se provdala za Andyho Milla, amerického sjezdaře, a hrála také za americký olympijský tenisový tým, ačkoli medaili nezískala. Poslední dva roky na ženské tenisové túře se Evertové příliš nedařilo. V roce 1989 dokonce vynechala French Open, protože nehrála podle svých standardů.