Vždy, když mám pocit, že jsem dorazil na nejvzdálenější místo, které jsem kdy procestoval, slyším „Guten tag“, a vidím za rohem Němce, který se nonšalantně prochází kolem, jako by se šel projít po své mnichovské nebo hamburské čtvrti, příjemně zabloudil a nějak skončil tady v divočině západní Etiopie nebo pod vrcholky bolivijských And. Čím víc cestuju po světě, tím víc si uvědomuju, že Němci jsou velcí cestovatelé moderního světa.
Naše zpravodajství v době koronaviru
Přestože je cestování kvůli epidemii koronaviru pozastaveno, BBC Travel bude i nadále informovat a inspirovat naše čtenáře, kteří se chtějí o světě dozvědět stejně jako do něj cestovat, a nabídne jim příběhy oslavující lidi, místa a kultury, díky nimž je tento svět tak úžasně rozmanitý a úžasný.
Pro informace o cestování a příběhy týkající se konkrétně koronaviru si přečtěte nejnovější informace od našich kolegů z BBC News.
A mají několik slov, která odrážejí jejich lásku k objevování. Dali nám ostatně slovo „wanderlust“, které kombinuje německá slova wandern, což znamená „putovat“, a lust neboli „touha“. Pro anglicky mluvící lidi s touhou poznat svět je to slovo tak provokativní, že jsme si ho od Němců vypůjčili a přijali za své.
Ale co když v nás touha po cestování vyvolává hlubokou toužebnou bolest, bolest, která nám připomíná, že musíme vyrazit a poznat svět? Co když jsme uvězněni ve svých domovech, protože Zemi a její obyvatele si vzal jako rukojmí virus, a my cítíme zoufalství, že prostě nemůžeme vůbec cestovat?
No, i pro to mají Němci přirozeně slovo.
Seznamte se s fernweh. Spojením slov fern, tedy vzdálenost, a wehe, bolest nebo nemoc, lze toto slovo přeložit zhruba jako „vzdálená nemoc“ nebo „daleké běda“ – bolest z pohledu na vzdálená místa za naším prahem. Představte si ho jako opak slova heimweh (stesk po domově). Je to bolest, kterou mnozí z nás pociťují, ale dosud jsme neměli slovo, které by ji popsalo. Teď už ano.
Často internetové slovníky anglického jazyka definují fernweh jednoduše jako „touha po cestování“ a pak vysvětlí, že to znamená „touha cestovat“. Tyto nevýrazné definice jsou však daleko od pravdy. Navíc je v tom velký rozdíl. Fernweh ve skutečnosti vyrostl z wanderlust, slova oblíbeného v německém romantickém hnutí 19. století, které oceňovalo lásku k přírodě, jež pramenila z náhlého teutonského zájmu o poznávání středoevropských lesů a nespoutané krajiny.
Mohlo by vás také zajímat:
– Co dělat, když hygge přestane fungovat
– Indický přístup k životu se vším všudy
– Co nás může Japonsko naučit o čistotě
Většina zdrojů odvozuje původ slova od jistého prince Hermanna Ludwiga Heinricha von Pückler-Muskau. Herr Pückler-Muskau, zahradník, propadl také cestovatelské vášni a nakonec vydal několik knih o svých toulkách po Evropě a severní Africe (pod pseudonymem „Semilasso“). V roce 1835 vydal Pückler-Muskau knihu Předposlední běh světa Semilasso: Sen a bdění. V ní několikrát použil slovo fernweh a uvedl, že nikdy netrpí steskem po domově neboli heimweh, ale naopak trpí opačným trápením fernweh.
Fernweh se poprvé objevil v angličtině v knize Daniela Garrisona Brintona The Basis of Social Relation z roku 1902, v níž autor popsal fernweh jako hlubokou touhu či bolest po cestování nebo „goading restlessness“. Přesto, ačkoli slovo wanderlust bylo v té době populárnější součástí německého lexikonu. Hluboko ve 20. století se však německé používání slova wanderlust vytratilo a nahradilo ho slovo fernweh, které ve srovnání se slovem, jež ho zplodilo, zní rozhodně nesexuálně. Ve druhé polovině 20. století toto slovo oživily německé cestovní kanceláře, které ho používaly ve svých reklamách, aby nalákaly německou veřejnost k využití svých pasů.
Němcům už nestačily toulavé výlety do lesa. Fernweh neznamenal jen cestu za hranice Německa, ale i cestu hluboko do jiných částí planety. Je to víc než jen touha být na cestách; je to skutečná bolest nebo bolest. Možná, že vzestup fernweh a úpadek touhy po cestování vypovídá o vzniku masového cestovního ruchu a technologickém pokroku, který nám umožnil snadné mezinárodní cestování.
Aniž bychom to věděli, mnozí z nás pravděpodobně zažili fernweh. Já ano. Jedna z mých raných vzpomínek – možná mi byly tři nebo čtyři roky – byla, jak jsem stál na kopci ve své čtvrti v Dubuque ve státě Iowa, pozoroval zvlněné ulice a domy v dálce a toužil vidět, co je za nimi. Toužil jsem tak moc – pokud je to možné -, že jsem v žaludku cítil návaly hladu a agónie. Věděl jsem, že nemůžu odjet sám, ale uzavřel jsem sám se sebou dohodu, že až budu starší, až budu dost velký na to, abych si s sebou mohl vzít svou sbírku plyšáků, půjdu se podívat, co je za obzorem. Nikdy jsem to neprozkoumala, protože se moje rodina přestěhovala do Los Angeles a já jsem z chovu plyšáků vyrostla. Ale jak jsem stárnul, zejména když jsem si udělal řidičský průkaz, začal jsem jezdit po dlouhých cestách, jen abych se konečně podíval, co je za zatáčkou. A pak jsem začala létat a jezdit autobusem a vlakem, nikdy jsem se nespokojila s tím, že se cítím skutečně usazená.
„Myslím, že fernweh pro Němce znamená touhu po teplejších a slunečnějších místech, palmách, citronovníku, ale také po jiném způsobu života, bezstarostnějším a méně spořádaném,“ říká Ilona Vandergriffová, profesorka němčiny na Sanfranciské státní univerzitě (a v plném rozsahu moje bývalá profesorka němčiny). Abychom skutečně pochopili význam fernwehu, je důležité si uvědomit, že tento pojem představuje vytržení z legendárně uspořádané společnosti, v níž Němci žijí. Bolest neboli wehe byla způsobena touhou uniknout strnulosti společnosti, v níž byli vychováni. Vandergriff poukazuje na pasáž z románu Johanna Wolfganga von Goetha Wilhelm Meisterův učeň z roku 1795. Postava Mignon v něm touží odjet do „Land wo die Zitronen blühen“ neboli země, kde kvetou citrony.
Vandergriff k tomu dodává: „Mignon touží odjet do země, kde kvetou citrony: „
V akademickém článku nazvaném Home and Away: A Self-Reflexive Auto-/Ethnography vědkyně Christiane Alsopová vysvětluje rozdíl mezi wanderlust a fernweh: „Anglické wanderlust vyjadřuje touhu odjet, ale zdůrazňuje touhu turisty po týdnu či dvou dobrodružství. Německý význam však zahrnuje horizont, který se nám zužuje až do bodu, kdy se domov stává téměř dusivým a my putujeme pryč. Opouštíme poušť známého. V důsledku toho se s novým prostředím setkáváme s nadšením, prožíváme rozšíření obzoru jako posílení a zkoumáme aspekty své identity, které byly doma pohřbeny.“
Rusko-americký spisovatel Vladimir Nobokov ve svém románu Marie docela pěkně shrnul myšlenku fernweh, když napsal: „Nostalgie v obráceném gardu, touha po další cizí zemi, zesílila zejména na jaře.“
Jelikož na severní polokouli už téměř nastalo jaro a většina cestováním posedlých lidí je usazena ve svých domovech, mnozí z nás začnou pociťovat bolesti fernwehu. Což znamená, že jakmile zabijeme koronavirovou bestii, už brzy bude spousta lidí oprašovat své pasy.
Proč jsme takoví, jací jsme, je cestovatelský seriál BBC, který zkoumá charakteristiky dané země a zkoumá, zda jsou pravdivé.
Přidejte se k více než třem milionům fanoušků BBC Travel tím, že nám dáte lajk na Facebooku nebo nás budete sledovat na Twitteru a Instagramu.
Pokud se vám tento článek líbil, přihlaste se k odběru týdenního zpravodaje bbc.com Features s názvem „The Essential List“. Ručně vybraný výběr příběhů z BBC Future, Culture, Worklife a Travel, který vám bude každý pátek doručen do vaší e-mailové schránky.