Výzkum Alzheimerovy choroby se stále častěji zaměřuje na preklinické stadium, kdy lidé mají biologické známky Alzheimerovy choroby, ale buď žádné, nebo jen minimální příznaky – tedy na dobu, kdy by intervence mohly potenciálně zabránit budoucímu zhoršování stavu starších lidí.
Nové světlo do této oblasti vnesli vědci z Harvard Medical School v Massachusetts General Hospital. Nová studie publikovaná v časopise JAMA Network Open naznačuje, že příznaky deprese u kognitivně zdravých starších osob by spolu s mozkovým amyloidem – biologickým markerem Alzheimerovy choroby – mohly časem vyvolat změny paměti a myšlení.
Další zprávy z HMS najdete zde
„Náš výzkum zjistil, že i mírná úroveň ukládání mozkového amyloidu může ovlivnit vztah mezi příznaky deprese a kognitivními schopnostmi,“ uvedla Jennifer Gatchelová, docentka psychiatrie HMS a geriatrická psychiatrička na Mass General a hlavní autorka studie.
„To zvyšuje možnost, že by příznaky deprese mohly být cílem klinických studií zaměřených na zpomalení progrese Alzheimerovy choroby. V této oblasti je zapotřebí dalšího výzkumu,“ řekla.“
Předchozí výzkum ukázal souvislost mezi depresí a kognitivním deficitem u starších osob. Tato studie však jako jedna z prvních odhalila, že tato souvislost je ovlivněna přítomností kortikálního amyloidu u nepostižených starších osob, a to i v případě, že příznaky deprese jsou mírné až středně závažné.
Údaje shromažďovali vědci po dobu sedmi let od 276 starších osob žijících v komunitě, všech účastníků přelomové Harvardské studie stárnutí mozku.
Zhoršující se poznávací schopnosti
Zjistili významnou souvislost mezi zhoršujícími se příznaky deprese a zhoršujícími se poznávacími schopnostmi v průběhu dvou až sedmi let, která byla ovlivněna patologií Alzheimerovy choroby, měřenou pomocí PET zobrazení mozkového amyloidu.
„Naše zjištění přinášejí důkaz, že u zdravých starších osob mohou být příznaky deprese spolu s mozkovým amyloidem spojeny s časnými změnami paměti a myšlení,“ vysvětlil Gatchel.
„Samotné příznaky deprese mohou patřit mezi časné změny v preklinických stadiích syndromů demence. Stejně tak je důležité, že tato stadia představují klinickou příležitost pro pečlivé sledování ohrožených jedinců a pro potenciální zavedení intervencí, které by zabránily poklesu kognitivních funkcí nebo jej zpomalily,“ uvedl Gatchel.
Výzkumníci z Mass General ze své rozsáhlé práce také zjistili, že ne u všech starších dospělých s příznaky deprese a kortikálním amyloidem dojde k selhání poznávacích funkcí.
Další rizikové faktory, které autoři zkoumali a které by mohly modifikovat vztah mezi depresí a poznáváním, zahrnují metabolismus mozku a objem hipokampu, části mozku spojené s učením a tvorbou nových vzpomínek. Autoři také poznamenali, že se mohou podílet i další mechanismy, včetně neurodegenerace zprostředkované tau, hypertenze, hyperkortizolemie a zánětu, které je třeba prozkoumat.
„Tato zjištění podtrhují skutečnost, že příznaky deprese jsou multifaktoriální a mohou ve skutečnosti působit synergicky s amyloidem a souvisejícími procesy a ovlivňovat poznávání v průběhu času u starších dospělých,“ poznamenal Gatchel. „Tuto oblast budeme i nadále aktivně studovat.“
Převzato z tiskové zprávy Mass General.
Studii podpořily National Institute on Aging (granty PO1 AGO36694, K24 AG035007 a K23 AG058805), BrightFocus Foundation, Alzheimer’s Association a Mass General Rappaport Fellowship.
Obrázek: iStock/CasarsaGuru
.