Film bratří Coenů Big Lebowski si po svém uvedení v roce 1998 získal kultovní status. Film vydělal v pokladnách kin přes 40 milionů dolarů a jeho aktuální hodnocení na serveru Rotten Tomatoes je 81 %. Sleduje příběh Jeffreyho „Dudea“ Lebowského, kterého hraje Jeff Bridges, zhuleného flákače z Los Angeles, který v životě netouží po ničem jiném než po fetu, poslechu hudby a bowlingu. To vše je ohroženo, když je v důsledku záměny identity napaden. Dude se dozví, že někde venku je milionář, který se také jmenuje Jeffrey Lebowski, a brzy se Dude a jeho přátelé zapletou do únosu. (Coen & Coen, The Big Lebowski) Dude samozřejmě čelí těmto výzvám se svou typickou nonšalancí a bezstarostností. Film a jeho postava rezonovaly s jistým Oliverem Benjaminem tak silně, že se rozhodl zorganizovat náboženství založené na Dudeově světonázoru.
Vstupte do Církve Dudea všedního dne. Dudeismus je filozofie a životní styl, který hlásá neokázalost (Dudeism.com) – Benjamin , neboli Dudely Lama, jak se mu říká v dudeistické tradici, ji popisuje jako „otevřený pokus“ přetvořit náboženství tak, aby odpovídalo moderní době. (Rush, 2014) Věří, že se s některými aspekty filmu může ztotožnit každý, i když zcela nesouhlasí s Dudeovým líným životním stylem. (Ehrlich, 2013) Benjamin sám vyrůstal v Americe 80. let, obklopen ambicemi a materialismem yuppie kultury (Ehrlich, 2013) ; jak říká Dude, „všechno je to zatraceně falešné“. (Coen & Coen, The Big Lebowski) Je snadné vyvodit závěr, že přijetí takového bezstarostného pohledu na svět je přímo reakcí na typ rigidní společnosti, kterému byl Benjamin dříve vystaven.
Přestože přímý vznik dudeismu vychází z filmu Big Lebowski, mnoho jeho přesvědčení nachází své kořeny v mnohem starších zdrojích. Jeho původ lze vysledovat až k čínskému taoismu a spisům Lao-c‘ ze 6. století před naším letopočtem. (Falsani, 2011) Taoismus je jedním z nejfilozofičtějších náboženství na světě; dudeismus je taoismus zbavený všech svých metafyzických nauk. Big Lebowski představuje příběh o tom, jak žít svůj život, řešit konflikty a zachovat si duševní klid v chaotickém světě. Podle interpretace taoistické tradice dudeismus prosazuje, aby se člověk nechal unášet proudem a bral to s nadhledem. Místo velkého důrazu na osobní úspěchy a bohatství se dudeismus snaží o smíření a zmírnění pocitů nedostatečnosti.
Dudeismus se také obrací ke starořecké filozofii, zejména k Epikúrovu učení. Původní epikureismus zdůrazňuje, že nejlepší jsou prosté radosti a že méně je v životě vlastně více. (Ehrlich, 2013) Stejně tak dudeismus klade důraz na každodenní radosti; koupání, trávení času s přáteli a samozřejmě bowling jsou považovány za přednější než hromadění osobního bohatství.
Církev frajerů posledních dnů prezentuje své učení jako světonázor, nikoli jako víru, čímž se chce odlišit od božského kultu některých náboženství. (Rev. Eutsey, 2013) Dudeismus nemá žádnou doktrínu, dává přednost přímé zkušenosti před systematickým formulováním náboženských nauk, a nemá ani žádné formální rituály. Vyplývá to z jejich přesvědčení, že jakmile se náboženství stane příliš složitým, věci se začnou kazit. Místo toho se dudeismus snaží udržet náboženství jednoduché. (Rev. Eutsey, 2013) Zatímco v církvi je 75 % mužů (Ehrlich, 2013), dudeismus se snaží prezentovat jako rovnostářské společenství, kde neplatí tradiční genderové role. (Falsani, 2011) Dudeistický feminismus – známý také jako Special Ladyism – se snaží napravit mylnou představu, že dudeismus je výhradně mužské náboženství, a snaží se slovo „dude“ zbavit jeho mužské předpojatosti. Mnoho lidí má tendenci zaměňovat dudeismus s anarchismem nebo jen prostou leností, a to na základě vnímání Dudea jako líného, vyhořelého huliče. Místo toho lze učení dudeismu shrnout do následujícího:
„Myšlenka je následující: život je krátký a složitý a nikdo neví, co s ním. Tak s ním nic nedělejte. Prostě se uklidni, člověče Udělej vše pro to, abys byl věrný sobě i druhým – to znamená, setrvej v tom.“ (Páter Eutsey, 2013)
Po vzoru mnoha populárních náboženství se dudeismus může pochlubit svou vlastní jakousi biblí, Průvodcem Abide: Dudelský láma Oliver Benjamin ji napsal společně s Dwaynem Eutseyem, arcidudelstvím. Církev také vydává oficiální publikaci s názvem The Dudespaper, „lifestylový časopis pro hluboce ležérní lidi“. (Dudeism.com) Zde mohou různí členové Církve sdílet aktuální události a články o životním stylu optikou dudeismu. Modlitby dudeistů jsou virtuální, duchovní a „založené na svatém principu placeba“. (Dudeism.com) Způsob, jakým jsou prováděny, spočívá ve vyplnění online dotazníku na webových stránkách Církve. V tomto smyslu klade dudeismus důraz spíše na meditaci a rozjímání než na modlitbu k vyšší moci. Na webových stránkách Církve je také k vidění sekce „Dudenheimovo muzeum“, což je chytrá hříčka s Guggenheimovým muzeem. Je zde představena virtuální svatá expozice veškerého umění vytvořeného pro církev, kterou sama církev označuje za svou vlastní verzi Sixtinské kaple. (Dudeism.com) Dudeismus má dokonce svůj vlastní posvátný den; 6. březen je známý jako Den frajera. Dudeismus má dokonce svůj vlastní základní mýtus v podobě filmu Big Lebowski – Dude z historie, Jeff Dowd, na němž je postavička ve filmu založena, a mýtický Dude z filmu působí jako odraz křesťanského základního mýtu založeného na Ježíši z historie a mýtickém portrétu postavy Krista. (Rev. Eutsey, 2013)
Sám Dude tvoří docela nepravděpodobnou postavu náboženství. V žádném případě není ideálem úspěšného člena společnosti. Sám Benjamin vidí Dudea jako „extrémní případ“, který poskytuje model, k němuž se lze dopracovat. (Ehrlich, 2013). Zápasy současné doby se netočí kolem Armagedonu nebo posmrtného života. Místo toho panuje obecná úzkost kolem společnosti a existenciální angažovanosti. Není potřeba hrdinské postavy, která by vedla masy do země zaslíbené, ale spíše někoho, kdo by nám pomohl setrvat tam, kde jsme. Zde nastupuje Frajer, který nám pomáhá odlehčit a prožít kvalitnější život. (Falsani, 2011) Tradiční náboženské postavy však nejsou zcela opuštěny. Dudeistická tradice vnímá Krista jako proto-Dudea nebo proroka, ale zde Kristus ztrácí jakýkoli náboženský význam. Místo toho se připojuje k postavám, jako jsou Walt Whitman, Bob Marley a Snoopy, mezi „velké Dude v dějinách“. (Dudeism.com) Tyto postavy považují stoupenci Církve Frajera posledních dnů za příklad základních principů dudeismu.
Ačkoli se dudeismus mnohým jeví jako pseudonáboženství, Benjamin a ostatní jeho stoupenci ho berou velmi vážně. (Mathijs a Sexton, 2012) Církev Frajera posledních dnů vysvětila po celém světě více než 350 000 dudeistických kněží a v některých státech USA byly dudeistickými duchovními legálně uzavřeny sňatky. (Dudeism.com) Objevuje se však argument ze strany těch, kteří jsou proti nástupu náboženství tak pevně zakořeněného v populární kultuře. Někteří badatelé tvrdí, že skutečné náboženství čerpá ze zdrojů, které mají být prostředkem náboženské zkušenosti, zatímco populární kultura nemá sloužit jako zdroj duchovní inspirace. (Porter, 2009) Religionista Edward Bailey tuto myšlenku vyvrací zavedením pojmu implicitního náboženství; to lze nalézt v nečekaných a zřídkavých transcendentních zážitcích a je tím, co se děje, když se něčí základní přesvědčení o tom, jak svět vypadá nebo by měl vypadat, potvrdí nebo změní. (Porter, 2005) Přesně to zažil Benjamin při tvorbě dudeismu. Lidové náboženství považoval za „odtržené od reality“ a zkažené mocenskými strukturami; „toužil po světonázoru, na který by se jednak dalo dívat racionálně, aniž by se uchýlil k magickému myšlení, a jednak by měl smysl pro humor“. (Rush, 2014) Místo toho Benjamin při sledování filmu Big Lebowski „viděl, že obsahuje všechny dobré stránky každého, co jsem studoval“. (Rush, 2014) Tato zkušenost sama o sobě, stejně jako skutečnost, že se s ní může ztotožnit téměř 400 000 dalších lidí, řadí frajerství přinejmenším mezi implicitní náboženství.
Při zkoumání případu Církve frajerů posledních dnů je také důležité zvážit, co je to náboženství. Podle Bruce Davida Forbese lze náboženství definovat jako organizační princip v životě člověka a hodnoty či zájmy, kterým je podřízeno vše ostatní. (Forbes, 2005) Podobně Corbett hovoří o náboženství jako o „uceleném systému víry, životního stylu, rituálních činností a institucí, jimiž jednotlivci dávají smysl svému životu (nebo v něm nacházejí smysl) tím, že se orientují na to, co považují za svaté, posvátné nebo za nejvyšší hodnotu“. (Forbes, 2005) Dudeismus poskytuje svým stoupencům soubor duchovních ideálů a hodnot, ať už jsou jakkoli volné, které se sdružují pod hlavičkou Církve frajera posledních dnů a spojují všechny její stoupence.
A pro ty, kteří se Církvi frajera posledních dnů stále vysmívají? Jo, no, to je prostě jako tvůj názor, člověče.
Citované dílo
„Církev Frajera posledních dnů“. Dudeism.com.
Ehrlich, Richard S. „The man who founded a religion based on ‚The Big Lebowski‘.“ (Muž, který založil náboženství založené na filmu ‚Big Lebowski‘). CNN Travel, 20. března 2013.
Ernest Mathijs a Jamie Sexton, Cult Cinema, John Wiley & Sons, 2012.
Forbes, Bruce David. „Úvod: Finding Religion in Unexpected Places.“ (Hledání náboženství na nečekaných místech). Náboženství a populární kultura v Americe. Berkeley: University of California Press, 2005.
Falsani, Cathleen. „Dudeistická bible: Just Take It Easy, Man.“ (Dudaistická kniha: Jen klid, člověče. The Huffington Post 20. července 2011.
Porter, Jennifer. „Implicitní náboženství v populární kultuře: náboženské rozměry fanouškovských komunit“. Implicitní náboženství v populární kultuře. Londýn: Equinox Publishing Ltd., 2009.
Rev. Eutsey, Dwayne. „The Take it Easy Manifesto“. Dudeism.com: The Church of the Latter-Day Dude. 2013.
Rush, James. „Dude zůstává: Seznamte se se zakladatelem dudeismu, bezstarostného náboženství založeného na Big Lebowském, které má nyní více než 250 000 stoupenců“. The Daily Mail 12. července 2014.
The Big Lebowski. Režie: Ethan Coen a Joel Coen. Perf. Jeff Bridges, John Goodman, Julianne Moore, Steve Buscemi a Phillip Seymour Hoffman. Gramercy Pictures, 1998.