Byl Achilles skutečnou osobou – legenda nebo historie – antická literatura

Byl Achilles skutečnou osobou? Odpověď je nejistá. Mohl být velkým bojovníkem lidského původu, nebo mohl být kompilací činů mnoha velkých bojovníků a vůdců té doby. Pravdou je, že nevíme, zda byl Achilles člověk, nebo mýtus.

Achillův původ a raný život

Achilles, velký proslulý válečník, o jehož hrdinských činech vyprávějí Iliada a Odyssea, se prý narodil bohyni Thetis ze smrtelného krále Pélea.

V celé Iliadě probíhá konflikt mezi Achillovou mocí coby syna boha a jeho smrtelností. Jeho vitální zuřivost, pýcha a impulzivnost v kombinaci s jeho silou a rychlostí z něj činí vskutku hrozivého nepřítele. Ve skutečnosti se Achilles narodil ze smrtelníka, protože se Zeus snažil zabránit naplnění proroctví, že Thetisin syn překročí jeho vlastní moc.

Achillův temperament a pýcha jsou velmi lidské vlastnosti, které ho v příběhu Iliady stály mnoho. Celé vyprávění zahrnuje jen několik týdnů z desetileté války mezi Řeky a Trójany. Achilleův charakterový vývoj je pro epos stěžejní. Začíná jako vzteklý, impulzivní a bezcitný muž a na konci si vypěstuje určitý smysl pro osobní čest a důstojnost. Tato změna je poznamenána tím, že vrátí tělo svého nepřítele Hektora Trójanům k řádnému pohřebnímu obřadu.

K tomuto činu ho vede soucit s Hektorovým truchlícím rodičem a myšlenky na vlastního otce. Při vydání Hektorova těla zpět Trójanům Achilles zvažuje svou vlastní smrtelnost a zármutek, který jeho smrt způsobí jeho vlastnímu otci.

V tom smyslu, že byl realisticky vykreslen, je Achilles jistě velmi reálný. Otázkou však zůstává, zda byl bojovníkem z masa a kostí, nebo jen legendou.

Byl Achilles skutečný, nebo smyšlený?“

Jednoduchá odpověď zní: nevíme. Vzhledem k tomu, že by žil ve 12. století př. n. l. v době bronzové, nemůžeme určit, kdo mohl být skutečný Achilles a zda vůbec existoval. Ještě před několika sty lety se vědci domnívali, že samotná Trója je pouze mýtickým městem. Jistě si tuto nedobytnou pevnost města představoval básník Homér. Žádné obydlí obyčejných smrtelníků nemohlo být ani z poloviny tak slavné a velkolepé jako město popsané v Iliadě a Odyssei. Objevily se však archeologické důkazy; ty naznačují, že Trója mohla existovat ve skutečném světě, postavená z kamene a cihel, stejně jako ze slov a představ.

Abychom odpověděli na otázku „byl Achilles skutečný?“, je třeba si uvědomit, že Achilles byl skutečný.

Musíme nejprve zjistit, zda svět, v němž by existoval, byl ve skutečnosti něčím víc než jen výplodem fantazie. Představoval si Homér velkolepé město? Nebo takové místo existovalo? V roce 1870 nalezl neohrožený archeolog Heinrich Schliemann místo, o němž se mnozí domnívali, že neexistuje. Našel a začal vykopávat proslulé město Trója.

Trója ovšem nebyl název místa, který mu dali jeho obyvatelé. Iliada a Odyssea, napsané asi čtyři století poté, co město zaniklo, si berou značnou dávku básnické licence, pokud jde o skutečné události. Zda skutečně došlo k válce, která trvala deset let, a přesná povaha „trojského koně“ jsou předmětem sporů.

To, co Homér ve svých eposech nazval „Trójou“, je archeologům známo jako civilizace Anatolie. První kontakt Anatolie s větším středomořským světem mohl být inspirací pro to, co je dnes známo jako trojská válka. Spartští a achajští bojovníci z Řecka obléhali město asi ve 13. nebo 12. století př. n. l.

Otázka je Achilles skutečný? Částečně závisí na existenci Tróje a dalších království zmiňovaných v Iliadě a Odyssei. První otázka- existovala Trója? Zdá se, že ano. Nebo přinejmenším existovalo město, které sloužilo Homérovi jako inspirace pro Tróju.

Kde je Trója v dnešním světě?“

Spekuluje se, že se jedná o oblast dnes známou jako mohyla Hisarlik s výhledem na pláně podél egejského pobřeží Turecka. To, co Homér nazval Trójou, leželo asi 3 míle od jižního vstupu do Dardanel. Během zhruba 140 let proběhlo v této oblasti 24 samostatných vykopávek, které odhalily mnoho o její historii. Odhaduje se, že vykopávky odhalily 8 000 let staré dějiny. Oblast byla kulturním a geografickým mostem mezi Troasou, Balkánem, Anatolií a Egejským a Černým mořem.

Vykopávky odhalily 23 úseků městských hradeb. Bylo odkryto jedenáct bran, kamenná rampa a spodní části pěti obranných bašt, což historikům poskytuje přibližnou představu o velikosti a tvaru toho, co mohlo být Trójou. Odhaleno bylo také několik památek na místní bohy, včetně chrámu Athény. Existují důkazy o dalším osídlení, helénistických pohřebních mohylách, hrobkách a římských a osmanských mostech. V novověku se v této oblasti odehrála za první světové války bitva o Gallipoli.

Oblast poskytla archeologům mnoho informací o vývoji vztahů mezi několika kulturami. V tomto místě se setkávala Anatolie, Egejské moře a Balkán. Tyto tři skupiny lidí se na tomto místě vzájemně ovlivňovaly a zanechaly po sobě důkazy, které nám říkají více o jejich životním stylu a kulturách. Na místě stála velkolepá opevněná citadela, která obklopovala několik paláců a významných správních budov. Pod hlavní budovou se nacházelo rozsáhlé opevněné město, které pravděpodobně obývali obyčejní lidé.

V troskách lze nalézt římské, řecké a osmanské osídlení, které svědčí o existenci několika civilizací. Místa byla v moderní době udržována, což umožňuje další studium a objevy toho, co mohlo být městem Trója.

Kdo byl Achilles?

Byl Achilles skutečným bojovníkem v armádách, které obléhaly Tróju?

Měl vlastnosti, které rozhodně naznačují pravděpodobnost. Stejně jako mnoha hrdinům eposů kolovala Achilleovi v žilách nesmrtelná krev. Jeho údajná matka Thetis byla bohyní, i když byl napůl nesmrtelný po svém otci. Thetis prý ponořila svého malého syna do řeky Styx, aby mu propůjčila nesmrtelnost. Aby tak učinila, držela ho za patu, která nebyla zcela ponořená. Protože jeho pata nebyla ponořená, nebyla prosycena magií řeky. Achillova pata byla jediným smrtelným bodem jeho nyní nesmrtelného těla a jeho jedinou slabinou.

Pokud byl Achilles skutečnou osobou, má mnoho vlastností a nedostatků společných smrtelníkům. Měl vznětlivou povahu a více pýchy, než by pro něj bylo možná dobré. Vyplenil město Lyrnessus a ukradl princeznu Briseis. Vzal si ji jako svůj právoplatný majetek, válečnou kořist. Když Řekové obléhali Tróju, jejich vůdce Agamemnon zajal trojskou ženu.

Její otec, kněz boha Apollóna, prosil boha o její bezpečný návrat. Apollón se nad svou následovnicí slitoval a na řecké vojáky seslal mor, který je jednoho po druhém zabíjel, dokud se Chryseis bezpečně nevrátila. Agamemnón v záchvatu hněvu ženu vrátil, ale trval na tom, aby mu Achilles dal Briseis jako náhradu.

Rozzuřený Achilles se stáhl do svého stanu a odmítl se zapojit do bitvy. Teprve po smrti vlastního drahého přítele a panoše Patrokla se znovu zapojil do boje.

Byl Achilles skutečný muž?

Jistě trpěl mnoha chybami, které jsou běžné u lidí. Byl však řecký Achilles skutečný v tom smyslu, že chodil po zemi v těle z masa a kostí? Na tuto otázku je těžké odpovědět.

Achillovo lidství je do hloubky prozkoumáno až po Patroklově smrti. V průběhu celé Iliady je náchylný k záchvatům vzteku a hněvu. Trucování ve stanu, zatímco venku jsou zabíjeni řečtí vojáci, je pro něj typické. Až když k němu přijde Patroklos a pláče nad jejich ztrátami, Achilles poleví. Dovolí Patroklovi, aby si půjčil jeho zbroj, a nařídí mu, aby ji použil k zastrašení trojských vojsk a přinutil je k ústupu. Chce jen chránit lodě, za které se cítí zodpovědný. Patroklos, toužící po slávě pro sebe i Achilla, se vrhne do boje a pobije prchající trojské vojáky. Jeho bezohlednost ho vede k tomu, že zabije syna boha Dia. Zeus se rozhodne pomstít a dovolí trojskému hrdinovi Hektorovi, aby Patrokla na bitevním poli zabil.

Když se Achilles dozví o Patroklově smrti, zuří a truchlí. Nejprve trvá na tom, aby rozzuření vojáci odešli, ještě než se stihnou najíst a odpočinout si. Nakonec převládne chladná hlava a on se nechá přesvědčit, aby počkal, až mu Thetis nechá ukovat novou zbroj. Trojské vojsko stráví noc oslavou svého vítězství. Ráno se karta války obrací, když se Achilles mstí za ztrátu svého přítele. Vrhne se na trojské vojsko a zabíjí je v takovém množství, že ucpe místní řeku a rozzlobí jejího boha.

Achilleovi se nakonec podaří zabít Hektora a dvanáct dní vláčí tělo svého nepřítele za svým vozem. Teprve když do jeho tábora přijde Hektorův otec s prosbou o navrácení synova těla, ustoupí. Achilles je v celé Iliadě představen jako legendární hrdina, nesmrtelný a nadpozemský ve svých výkonech. Nakonec je však postaven před volbu běžnou pouze pro smrtelníky. Zaprvé se musí rozhodnout, zda nechá Patrokla pohřbít, a zadruhé, zda vrátí Hektorovo tělo.

Zpočátku v obou případech odmítá, ale časem se postaví tváří v tvář vlastní smrtelnosti a získá zpět určitý pocit osobní důstojnosti a cti. Vrátí Hektorovo tělo do Tróje a uspořádá pohřební hranici pro Patrokla, čímž Iliada končí. Jeho příběh samozřejmě pokračuje v dalších eposech. Nakonec je to právě jeho smrtelná pata, která je Achillovou zkázou. Šíp vystřelený nepřítelem probodne jeho zranitelnou patu a zabije ho.

Shoda historiků a učenců zřejmě panuje v tom, že Achilles byl legendou. Jeho lidství nebylo doslovné, ale spíše literární. Homér svým umem vytvořil postavu, která zahrnovala jak hrdinství, tak selhání bojovníků, kteří drželi hradby Tróje proti obléhání. V Achilleovi představil legendu a mýtus, který rezonuje jak s fantaziemi lidí, tak s břemenem lidskosti, jež si všichni nesou. Achilles byl polobůh, válečník, milovník a bojovník. Nakonec byl smrtelníkem, ale v žilách mu kolovala krev bohů.

Byl Achilles skutečným člověkem? Stejně jako každý lidský příběh byl skutečný.