Billy Martin, křestním jménem Alfred Manuel Martin, (narozen 16. května 1928, Berkeley, Kalifornie), USA – zemřel 25. prosince 1989 poblíž Fentonu, stát New York), americký profesionální hráč baseballu a manažer, který pod svým vedením proměnil týmy na hřišti, ale díky své prostořekosti a rváčství se stal středem kontroverzí.
V 18 letech začal Martin hrát baseball v nižší lize. Pálkoval a házel pravou rukou a v roce 1950 začal hrát za tým americké ligy New York Yankees, kde hrál především na druhé metě. Nebyl vynikajícím hráčem, byl však agresivní a skvělý v rozhodujících zápasech, například v zápasech Světové série 1952-53, které Yankees vyhráli. Poté, co byl v roce 1957 vyměněn do Kansas City Athletics (později Oakland Athletics), hrál do roku 1961 v pěti různých klubech.
V letech 1962-1964 působil Martin jako skaut v týmu americké ligy Minnesota Twins, za který hrál naposledy, a jako trenér (1965-67). Poté vedl Twins, kteří se umístili na prvním místě ve své divizi (1969), ale byl propuštěn majitelem pro nekázeň. Martin poté vedl tým americké ligy Detroit Tigers, který obsadil druhé, první a třetí místo ve své divizi (1971-73), ale opět byl propuštěn pro neshody s vedením. Jako manažer týmu American League Texas Rangers (1973-75) přivedl Martin tým z posledního místa v roce 1973 na druhé místo v roce 1974, ale v polovině sezóny 1975 byl opět propuštěn kvůli sporům s vedením ohledně obchodní politiky. V průběhu několika let vedl v pěti různých obdobích tým New York Yankees, s nímž v roce 1977 vyhrál Světovou sérii. Martinova nestálost a časté spory s hlavním majitelem Yankees Georgem Steinbrennerem vedly k jeho pěti vyhazovům (poslední v roce 1988). V letech 1980-1982 Martin vedl tým Oakland Athletics, který dovedl z posledního místa v roce 1979 na druhé místo v roce 1980 a na první a druhé místo v roce 1981 (sezóna byla rozdělena kvůli stávce hráčů).