Tento týden se miliony Američanů prodírají davy lidí a tráví hodiny cestováním, aby mohli spatřit papeže Františka při jeho první návštěvě této země. Pro ty, kteří jsou zbožně věřící, představuje papežova cesta do USA jedinečnou příležitost získat papežovo požehnání, přijmout milost a cítit se blíže Bohu.
Ale i ti oddaní katolíci, kteří na Františkově návštěvě nesedí v první řadě, mohou ve své víře vidět přínosy. Řada výzkumů spojuje věřící s lepší pohodou a celkovým duševním zdravím. Řada studií zjistila, že zbožní lidé mají méně příznaků deprese a úzkosti a také lépe zvládají stres. Studie naznačují, že některé náboženské praktiky mohou dokonce změnit mozek způsobem, který zlepšuje duševní zdraví.
Náboženství však může být i dvousečnou zbraní: Negativní náboženská přesvědčení – například, že vás Bůh trestá nebo opouští – byla spojena se škodlivými následky, včetně vyšší míry depresí a nižší kvality života.
„Pokud lidé vnímají Boha láskyplně a laskavě“ a mají pocit, že je jim Bůh oporou, zdá se, že jim to prospívá, řekl Kenneth Pargament, profesor psychologie a odborník na náboženství a zdraví na Bowling Green State University v Ohiu. Ale „víme, že spiritualita má i temnější stránku,“ řekl Pargament. „Pokud máte tendenci vnímat Boha jako trestajícího, ohrožujícího nebo nespolehlivého, pak to vašemu zdraví příliš neprospívá“, řekl.
Přínos náboženství pro duševní zdraví
Velký počet výzkumů – zejména mezi lidmi ve Spojených státech – spojuje náboženské přesvědčení s pozitivními výsledky pro duševní zdraví. Například studie provedená v roce 2005 na starších dospělých v oblasti Sanfranciského zálivu zjistila, že náboženské přesvědčení slouží jako nárazník proti depresi u lidí s horším zdravotním stavem, přičemž nejvyšší míra deprese byla u těch, kteří měli špatný zdravotní stav a nebyli věřící. Studie z roku 2013 navíc zjistila, že pacienti, kteří se léčí s psychickými problémy, jako je deprese nebo úzkost, reagují na léčbu lépe, pokud věří v Boha.
V dalším přehledu 93 studií o náboženství a zdraví uvádí dr. Koenig, ředitel Centra pro spiritualitu, teologii a zdraví na Duke University Medical Center, zjistil, že více věřící lidé mají méně depresivních příznaků.
„Zdá se, že lidé, kteří jsou více zapojeni do náboženských praktik a jsou více nábožensky angažovaní, se lépe vyrovnávají se stresem,“ řekl Koenig. „Jedním z důvodů je, že dává lidem smysl a cíl života, a to jim pomáhá dát smysl negativním věcem, které se jim stávají,“ řekl Koenig. Náboženské společenství může člověku také poskytnout podporu a povzbuzení v těžkých chvílích, dodal.
Náboženství a mozek
Studie mozku věřících lidí mohou také poskytnout vysvětlení pro souvislost mezi náboženstvím a přínosem pro duševní zdraví, uvedl Dr. Andrew Newberg, neurolog z Univerzity a nemocnice Thomase Jeffersona ve Filadelfii. Studie naznačují, že meditace a meditativní modlitba (například modlitba, při níž se opakuje určitá fráze) aktivují oblasti mozku, které se podílejí na regulaci emočních reakcí, včetně čelních laloků, řekl Newberg.
Studie Newberga a jeho kolegů z roku 2010, která zahrnovala skenování mozku tibetských buddhistů a františkánských mnišek, zjistila, že tito dlouhodobě meditující lidé měli větší aktivitu v oblastech čelních laloků, jako je prefrontální kůra, ve srovnání s lidmi, kteří dlouhodobě nemeditovali.
Posílení těchto oblastí mozku může lidem pomoci být „klidnější, méně reaktivní, lépe zvládat stresory“, řekl Newberg. Tyto studie však nemohou říci, že modlitba změnila mozek – je možné, že tyto rozdíly existovaly již předtím, než se meditující začali modlit.
Je také možné, že víra a učení prosazované určitým náboženstvím – například odpuštění, láska a soucit – se mohou „integrovat do způsobu fungování mozku“, řekl Newberg. Čím více jsou určitá nervová spojení v mozku používána, tím silnější se stávají, řekl, takže pokud náboženství obhajuje soucit, nervové obvody zapojené do myšlení o soucitu se stávají silnějšími.
„Takže se stále vracíte k těmto pozitivním pocitům a emocím, což snižuje stres, úzkost a může vést ke snížení stresových hormonů,“ řekl Newberg.
Některá náboženství také obhajují, aby se jejich členové vyhýbali rizikovému zdravotnímu chování, jako je kouření, pití alkoholu nebo přejídání. Vyhýbání se tomuto nezdravému chování by podle něj mohlo být prospěšné i pro funkci mozku.
Zápory pro zbožné
Náboženství však nemá vždy pozitivní vliv na duševní zdraví – jeho dopad závisí na přesvědčení člověka a na tom, zda je náboženství obecně přijímáno širší komunitou, uvedli odborníci.
Příklad pokud náboženství namísto obhajoby lásky a soucitu obhajuje nenávist vůči nevěřícím, stanou se tato negativní přesvědčení také součástí fungování mozku, uvedl Newberg. Teoreticky by to zapnulo oblasti mozku, které se podílejí na myšlení o nenávisti, a mohlo by to zvýšit stres a stimulovat uvolňování stresových hormonů, řekl Newberg.
Pokud navíc někteří lidé věří, že zdravotní stav – například závislost – je trestem od Boha, může být méně pravděpodobné, že vyhledají léčbu, řekl Newberg.
Pargament také zjistil, že pokud lidé věří, že je Bůh opustil, nebo pokud zpochybňují Boží lásku k nim, mají tendenci prožívat větší emocionální utrpení, a dokonce čelí zvýšenému riziku dřívější smrti.
„Tyto druhy bojů souvisejí s aspekty života, které jsou pro vás posvátné,“ řekl Pargament. „Když se otřesete na této úrovni, pak … to bude velmi tísnivé.“
Přesně není známo, proč někteří lidé zaujímají k náboženství pozitivní postoj, zatímco jiní negativní, a mělo by být provedeno více studií, které by toto téma zkoumaly, řekl Newberg.
Pargament uvedl, že někteří lidé mohou z náboženského boje vyjít s pocitem větší celistvosti, zejména ti, kteří mají po celou dobu svého boje podporu komunity.
Sledujte Rachael Rettner @RachaelRettner. SledujteLive Science @livescience, Facebook & Google+. Původní článek na Live Science.
Aktuální zprávy
.