Soukromí & Soubory cookie
Tento web používá soubory cookie. Pokračováním souhlasíte s jejich používáním. Zjistěte více, včetně toho, jak cookies ovládat.
Co má ekonomická sociologie a politická ekonomie, nebo obecně společenské a politické vědy, společného s Albertem Einsteinem?…možná se ptáte. No, mají – a doufám, že na konci tohoto příspěvku se mnou budete souhlasit.
Jsem pevně přesvědčen o síle myšlenek, které často řídí a blokují naše myšlení, analyzování a jednání. Stejně jako mě silně zajímá záhadný proces teoretizování a vysvětlující a předepisující razance teorií.
Proto (a jak) mě záhadné cesty zvědavosti přivedly ke knize Vývoj fyziky od Alberta Einsteina a Leopolda Infelda (1938). Tato vědecká kniha, napsaná dvěma akademickými velikány, se obrací k laickému čtenáři a sleduje vývoj myšlenek ve fyzice pozoruhodně čtivým způsobem.
Ale tato kniha není jen o fyzice jako oboru. Podle mého názoru je také o významu představivosti a síle idejí ve vývoji myšlení, bádání a výzkumu; je o základních zdrojích intelektuálního úsilí o pochopení světa.
Následující text vychází z výňatků z knihy, které jsem sestavil do podoby krátkého článku. Tento článek vlastně rozvádí Einsteinův slavný citát: „Představivost je důležitější než znalosti. Vědění je totiž omezené, zatímco představivost zahrnuje celý svět, podněcuje pokrok a dává vzniknout vývoji. Je to, přísně vzato, skutečný faktor vědeckého výzkumu.“ (z jeho knihy O kosmickém náboženství: s jinými názory a aforismy, 1931, s. 49)
Klidně si ji přečtěte a mějte na paměti: Někdy je imaginativní mysl intelektuála oddaného politice pravdy tím, co je zapotřebí k odhalení skrytých struktur a reprodukčních mechanismů společensko-ekonomické reality a k rozbití dominantních idejí, které brání institucionálním změnám.
***
„Téměř v každém detektivním románu od obdivuhodných příběhů Conana Doyla nastává okamžik, kdy vyšetřovatel shromáždil všechna fakta, která potřebuje alespoň pro některou fázi svého problému. Tato fakta se často zdají být zcela podivná, nesouvislá a naprosto nesouvisející. Skvělý detektiv si však uvědomuje, že v tuto chvíli není třeba dalšího vyšetřování a že pouze čisté myšlení povede ke korelaci shromážděných faktů. A tak hraje na housle nebo se povaluje v křesle a vychutnává si dýmku, když tu náhle, panečku, má to! Nejenže má vysvětlení pro stopy, které má po ruce, ale ví, že se musely stát určité další události. Protože teď přesně ví, kde je hledat, může se vydat ven, pokud chce, aby pro svou teorii nasbíral další potvrzení (s. 4-5)… Čtenářům detektivek je známo, že falešná stopa zamotává příběh a oddaluje rozuzlení (6)… Intuitivním závěrům založeným na bezprostředním pozorování nelze vždy věřit, protože někdy vedou ke špatným stopám. Kde se však intuice mýlí? (7)… V dobrém detektivním příběhu vedou nejzřejmější stopy často k nesprávným podezřelým… nejzřejmější intuitivní vysvětlení je často nesprávné (9)…
Věda si musí vytvořit svůj vlastní jazyk, své vlastní pojmy, pro své vlastní použití. Vědecké pojmy často začínají těmi, které se používají v běžném jazyce pro záležitosti, každodenního života, ale vyvíjejí se zcela jinak. Proměňují se a ztrácejí mnohoznačnost, která je s nimi spojena v běžném jazyce, a získávají na přísnosti, aby mohly být použity ve vědeckém myšlení (14)…
Náš zájem zde spočívá v prvních fázích vývoje, ve sledování počátečních stop, v ukázání, jak se nové … pojmy rodí v bolestném zápase se starými představami. Zabýváme se pouze průkopnickou prací ve vědě, která spočívá v hledání nových a nečekaných cest vývoje; dobrodružstvím vědeckého myšlení, které vytváří stále se měnící obraz vesmíru. Počáteční a základní kroky mají vždy revoluční charakter. Vědecká představivost shledává staré pojmy příliš omezující a nahrazuje je novými. Pokračující vývoj v nějaké již započaté linii má spíše charakter evoluce, dokud nedojde k dalšímu zlomovému bodu, kdy je třeba dobýt ještě novější oblast. Abychom však pochopili, jaké důvody a jaké obtíže si vynucují změnu důležitých pojmů, musíme znát nejen počáteční vodítka, ale také závěry, které z nich lze vyvodit (28)…
Většina základních myšlenek vědy je v podstatě jednoduchá a lze je zpravidla vyjádřit jazykem srozumitelným každému. Sledování těchto myšlenek vyžaduje znalost vysoce vytříbené techniky zkoumání (29)…
Téměř každý velký pokrok ve vědě vzniká z krize staré teorie, snahou najít východisko ze vzniklých obtíží. Musíme zkoumat staré myšlenky, staré teorie, i když patří minulosti, neboť jen tak pochopíme význam těch nových a míru jejich platnosti.
Na prvních stránkách naší knihy jsme přirovnali roli badatele k roli detektiva, který po shromáždění potřebných faktů najde správné řešení čistým myšlením. V jedné podstatné věci je třeba toto přirovnání považovat za velmi povrchní. Jak v životě, tak v detektivních románech je zločin dán. Detektiv musí hledat dopisy, otisky prstů, kulky, zbraně, ale přinejmenším ví, že byla spáchána vražda. U vědce tomu tak není…. Pro detektiva je zločin dán, problém formulován: kdo zabil Kohouta Robina? Vědec musí, alespoň částečně, spáchat svůj vlastní zločin, stejně jako provést vyšetřování. Navíc jeho úkolem není vysvětlit jen jeden případ, ale všechny jevy, které se staly nebo se ještě mohou stát (77-8)…
Můžeme se však rozhodnout být konzervativní a hledat řešení v rámci starých představ. Potíže tohoto druhu, náhlé a nečekané překážky v triumfálním rozvoji teorie, se ve vědě objevují často. Někdy se zdá, že prosté zobecnění starých myšlenek je alespoň dočasně dobrým východiskem… Velmi často však není možné starou teorii záplatovat a obtíže vedou k jejímu pádu a vzniku nové (93-4)…
Formulování problému je často podstatnější než jeho řešení, které může být jen otázkou… experimentální dovednosti. Nastolení nových otázek, nových možností, nahlížení na staré problémy z nového úhlu vyžaduje tvůrčí představivost a znamená skutečný pokrok ve vědě (95)…
Vytvořit novou teorii není jako zbourat starou stodolu a postavit na jejím místě škrabku na oblohu. Je to spíše jako výstup na horu, při němž získáváme nové a širší pohledy, objevujeme nové souvislosti mezi naším výchozím bodem a jeho bohatým okolím. Bod, z něhož jsme vyšli, však stále existuje a je vidět, i když se zdá být menší a tvoří nepatrnou část našeho širokého rozhledu získaného zvládnutím překážek na cestě vzhůru (159)…
Věda nás nutí vytvářet nové myšlenky, nové teorie. Jejich cílem je prolomit zeď rozporů, která často blokuje cestu vědeckému pokroku. Všechny zásadní myšlenky vědy se zrodily v dramatickém konfliktu mezi skutečností a našimi pokusy o její pochopení. Opět se zde objevuje problém, k jehož řešení je zapotřebí nových principů (280)… Spojení vyřešených problémů s těmi nevyřešenými může vrhnout nové světlo na naše obtíže tím, že naznačí nové myšlenky. Je snadné najít povrchní analogii, která ve skutečnosti nic nevyjadřuje. Ale objevit některé podstatné společné rysy, skryté pod povrchem vnějších rozdílů, a na tomto základě vytvořit novou úspěšnou teorii, je důležitá tvůrčí práce.“ (Einstein a Infeld 1938: 286-7)
***
Připojte se ke komunitě Ekonomická sociologie a politická ekonomie prostřednictvím
Facebook / Twitter / LinkedIn / Google+ / Reddit / Tumblr
.