Aféra diamantového náhrdelníku, nazývaná také Aféra náhrdelníku, skandál na dvoře Ludvíka XVI. v roce 1785, který zdiskreditoval francouzskou monarchii v předvečer Velké francouzské revoluce. Začalo to jako intrika jisté dobrodružky, komtesy (hraběnky) de La Motte, která měla údajně pro královnu Marii-Antoinettu, ale ve skutečnosti pro sebe a své společníky, získat diamantový náhrdelník v hodnotě 1 600 000 livrů. Náhrdelník byl majetkem pařížské klenotnické firmy Boehmer a Bassenge, která se jej neúspěšně pokusila prodat nejprve Ludvíku XV. jako dar pro jeho milenku madame du Barry a později Ludvíku XVI. pro královnu.
Jebulon
Do hraběnčina plánu byl zapojen prestižní kardinál de Rohan, štrasburský biskup, který jako francouzský velvyslanec ve Vídni v letech 1772 až 1774 vzbudil nelibost královniny matky, císařovny Marie Terezie, a který si následně získal nepřátelství samotné Marie Antoinetty; toužil po tom, aby se mu vrátila přízeň francouzského dvora.
Komtesa de La Motte navrhla kardinálovi, že královna si přeje získat náhrdelník tajně a bude ochotna k formálnímu usmíření u dvora, pokud on usnadní jeho koupi jednáním s klenotníky. Po přečtení padělaných dopisů údajně od královny a po krátkém nočním rozhovoru v zahradách Versailles s prostitutkou převlečenou za královnu uzavřel kardinál s klenotníky smlouvu, v níž se zavázal, že za náhrdelník zaplatí ve splátkách. Podvod však vyšel najevo, když kardinál nezaplatil první splátku v plné výši a klenotníci se obrátili přímo na královnu. Po odhalení podvodu vyšlo najevo, že náhrdelník, o němž se kardinál domníval, že je v královnině vlastnictví, byl rozbit a prodán v Londýně.
Místo utajení intriky nechal Ludvík XVI. kardinála zatknout a uvěznit v Bastile. Kardinál byl spolu se svými údajnými komplici souzen před pařížským parlamentem. Přestože byl nakonec zproštěn obvinění z podvodného získání náhrdelníku (31. května 1786), byl zbaven všech svých úřadů a vypovězen do opatství La Chaise-Dieu v Auvergne. Komtesa de La Motte byla odsouzena k bičování, cejchování a doživotnímu vězení v pařížském vězení Salpêtrière. Později uprchla do Anglie a tam vydala skandální Mémoires hanobící královnu.
Ačkoli byla Marie Antoinetta bez viny, skandál potvrdil přesvědčení současníků o její morální uvolněnosti a lehkomyslnosti. Svévolné zatčení kardinála, nátlak na jeho soudce a jeho konečné zostuzení prohloubily dojem královy slabosti a autokratické povahy jeho vlády. Událost byla jedním z mnoha faktorů, které vedly k rozpadu ancien régime, a tím i k Francouzské revoluci.
Aféra diamantového náhrdelníku byla převyprávěna v literatuře i ve filmu.