Původní redaktorka – Rachael Lowe
Nejlepší přispěvatelé – Kim Jackson, Rachael Lowe, Chrysolite Jyothi Kommu, Evan Thomas a Oyemi Sillo
Obsah
- 1 Účel
- 2 Technika
- 3 Důkazy
- 4 Literatura
Účel
Adsonův test je provokační test na syndrom hrudního vývodu doprovázený kompresí podklíčkové tepny krčním žebrem nebo staženými předními a středními skalenovými svaly.
Technika
Výchozí poloha
Test lze provést u pacienta vsedě nebo vestoje s loktem v plné extenzi
Postup
– Paže stojícího (nebo sedícího) pacienta je abdukována v rameni o 30 stupňů a maximálně natažena.
– Palpuje se radiální puls a vyšetřující uchopí pacientovo zápěstí.
– Pacient poté natáhne krk a otočí hlavu směrem k symptomatickému rameni a je vyzván, aby se zhluboka nadechl a zadržel dech.
– Kvalita radiálního pulzu se hodnotí v porovnání s pulzem snímaným v klidu na boku pacienta.
– Někteří lékaři nechávají pacienty při modifikovaném testu odvrátit hlavu od testované strany.
Pozitivní test
Test je pozitivní, pokud dojde k výraznému poklesu nebo vymizení radiálního pulzu. Je důležité zkontrolovat radiální puls pacienta na druhé paži, aby bylo možné rozpoznat normální puls pacienta.
Pozitivní test by měl být porovnán s nesymptomatickou stranou.
Důkazy
Podle existující literatury existují minimální důkazy o jeho interexaminerské spolehlivosti. Bylo zjištěno, že jeho specificita se pohybuje od 18 % do 87 % a senzitivita až 94 %. Existuje jen málo dokumentace týkající se spolehlivosti Adsonova testu.
Gillard (2001) uvádí, že Adsonův test je jedním z lépe fungujících testů z běžně studovaných pro TOS, který má pozitivní prediktivní hodnotu 85 % (senzitivita 79 % a specificita 76 %). V této studii byla za pozitivní považována buď ztráta pulzu, nebo reprodukce symptomů.
Problémem testů hrudního vývodu celkově je, že mnoho asymptomatických subjektů bude mít pozitivní test, v závislosti na tom, jak je pozitivní test definován. Rayan (1998) zjistil u asymptomatické populace, že Adsonův test má 13,5% míru falešné pozitivity pro snížený/chybějící puls, ale pouze 2% pro neurologické příznaky. Plewa (1998) zjistil srovnatelnou míru falešné pozitivity 11 % pro ztrátu pulzu, vyšší míru falešné pozitivity pro parestézie (11 %), ale velmi nízkou míru produkce bolesti (2 %). Celkově byla míra falešně pozitivních výsledků Adsonova testu nižší než u hyperabdukčního a kostoklavikulárního testu. Jiné studie uvádějí míru falešně pozitivních výsledků (včetně izolovaných pozitivních výsledků se sníženým pulzem) v rozsahu až 53 % (Rayan 1998) a dokonce 92 % (Malanga 2006).
Ačkoli se celkově Adsonův test jeví jako užitečnější než kostoklavikulární nebo hyperabdukční test, použití sníženého radiálního pulzu k určení pozitivity Adsonova testu by mělo být prováděno s opatrností. I reprodukce příznaků během postupu musí být korelována s dalšími nálezy. Přinejmenším jedna retrospektivní pooperační studie neidentifikuje žádné „jediné předoperační diagnostické kritérium“ pro syndrom hrudního vývodu (Donaghy 1999).
Spíše je lepší interpretovat testy v kombinaci (Nannapaneni 2003, Plewa 1998, Rayan 1998). Rayan (1998) a Nannapaneni et al. (2003) uvádějí 94% senzitivitu při použití kombinace Adsonova, Edenova, Wrightova a Roosova testu s Tinelovým testem nebo přímou kompresí přidružených nervů. Stejně tak se zdá, že při kombinaci více testů se zvyšuje specificita. Ve Warrensově studii (1987) mělo 58 % subjektů, kterým byla provedena baterie testů TOS (Adsonův, kostoklavikulární a hyperabdukční), alespoň jeden falešně pozitivní test a pouze 2 % měla více než jeden pozitivní test. Podobně Plewa (1998) zjistil, že 2 nebo 3 pozitivní testy snížily celkovou míru falešně pozitivních výsledků a zlepšily specificitu.
Adsonův test a Roosův test by se pro diferenciální diagnostiku syndromu hrudního vývodu neměly používat.
Naneštěstí většina studií zabývajících se specificitou používala spíše asymptomatické pacienty než symptomatické pacienty s konkurenčními diagnózami, což má tendenci hodnoty specificity testu nadsazovat. Navíc vzhledem k tomu, že neexistuje zlatý standard pro stanovení diagnózy TOS, většina studií používá stejné zkoumané ortopedické testy jako součást referenčního standardu (inkorporační zkreslení), což hodnoty senzitivity nadsazuje.
- Brotzman SB, Manske RC. Klinická ortopedická rehabilitace: An Evidence-based Approach (Přístup založený na důkazech). Třetí vydání. Philadelphia: Elsevier Health Sciences, 2011
- 2.0 2.1 2.2 Borenstein DG, Wiesel SW, Boden SD. Low Back and Neck Pain: Comprehensive Diagnosis and Management [Bolesti dolní části zad a šíje: komplexní diagnostika a léčba]. Vydání třetí. Philadelphia: Elsevier Health Sciences, 2004.
- Waldman SD. Pain Management (Léčba bolesti): S.: Odborná konzultace. Vyd. 2. Philadelphia: Elsevier Health Sciences, Jun 9, 2011
- Malanga GA, Landes P, Nadler SF (April 2003). „Provokativní testy při vyšetření krční páteře: historický základ a vědecké analýzy“. Pain Physician 6 (2): 199-205.
- Malanga GA, Nadler S. Muskuloskeletální fyzikální vyšetření: An Evidence-based Approach (Přístup založený na důkazech). Philadelphia: Elsevier Health Sciences, 2006
- Gillard J, Perez-Cousin M, Hachulla E, et al. Diagnosing thoracic outlet syndrome: Přínos provokačních testů,ultrasonografie, elektrofyziologie a helikální počítačové tomografie u 48 pacientů. Joint Bone Spine 2001;68:416-24.
- Rayan GM. Syndrom hrudního vývodu. J Shoulder Elbow Surg 1998;7(4):440-51.
- Donaghy M, Matkovic Z, Morris P. Surgery for suspected neurogenic thoracic outlet syndromes: A follow-up study. J Neurol,Neurosurg & Psychiatry 1999 Nov;67(5):602-6.
- Rayan GM, Jensen C. Thoracic outlet syndrome: Provokativní vyšetřovací manévry u typické populace. J Shoulder ElbowSurg 1995;4:113-17.
- Plewa MC, Delinger M. The false positive rate of thoracic outlet syndrome shoulder maneuvers in healthy individuals (Míra falešné pozitivity manévrů při syndromu hrudního vývodu u zdravých jedinců). Acad,Emerg Med 1998:5:337-42.
- Krista M Hixson, Hannah B Horris, Tamara C Valovich McLeod, Cailee E Welch Bacon. j Sport Rehabil. 2017 Sep;26(5):459-465.doi: 10.1123/jsr.2016-0051. Epub 2016 Aug 24. The Diagnostic Accuracy of Clinical Diagnostic Tests for Thoracic Outlet Syndrome [Diagnostická přesnost klinických diagnostických testů pro syndrom hrudního vývodu]. Národní lékařská knihovna. Národní centrum pro biotechnologické informace. PubMed.gov.