Adsons Test

Účel

Adsonův test je provokační test na syndrom hrudního vývodu doprovázený kompresí podklíčkové tepny krčním žebrem nebo staženými předními a středními skalenovými svaly.

Technika

Výchozí poloha

Test lze provést u pacienta vsedě nebo vestoje s loktem v plné extenzi

Postup

– Paže stojícího (nebo sedícího) pacienta je abdukována v rameni o 30 stupňů a maximálně natažena.

– Palpuje se radiální puls a vyšetřující uchopí pacientovo zápěstí.

– Pacient poté natáhne krk a otočí hlavu směrem k symptomatickému rameni a je vyzván, aby se zhluboka nadechl a zadržel dech.

– Kvalita radiálního pulzu se hodnotí v porovnání s pulzem snímaným v klidu na boku pacienta.

– Někteří lékaři nechávají pacienty při modifikovaném testu odvrátit hlavu od testované strany.

Pozitivní test

Test je pozitivní, pokud dojde k výraznému poklesu nebo vymizení radiálního pulzu. Je důležité zkontrolovat radiální puls pacienta na druhé paži, aby bylo možné rozpoznat normální puls pacienta.

Pozitivní test by měl být porovnán s nesymptomatickou stranou.

Důkazy

Podle existující literatury existují minimální důkazy o jeho interexaminerské spolehlivosti. Bylo zjištěno, že jeho specificita se pohybuje od 18 % do 87 % a senzitivita až 94 %. Existuje jen málo dokumentace týkající se spolehlivosti Adsonova testu.

Gillard (2001) uvádí, že Adsonův test je jedním z lépe fungujících testů z běžně studovaných pro TOS, který má pozitivní prediktivní hodnotu 85 % (senzitivita 79 % a specificita 76 %). V této studii byla za pozitivní považována buď ztráta pulzu, nebo reprodukce symptomů.

Problémem testů hrudního vývodu celkově je, že mnoho asymptomatických subjektů bude mít pozitivní test, v závislosti na tom, jak je pozitivní test definován. Rayan (1998) zjistil u asymptomatické populace, že Adsonův test má 13,5% míru falešné pozitivity pro snížený/chybějící puls, ale pouze 2% pro neurologické příznaky. Plewa (1998) zjistil srovnatelnou míru falešné pozitivity 11 % pro ztrátu pulzu, vyšší míru falešné pozitivity pro parestézie (11 %), ale velmi nízkou míru produkce bolesti (2 %). Celkově byla míra falešně pozitivních výsledků Adsonova testu nižší než u hyperabdukčního a kostoklavikulárního testu. Jiné studie uvádějí míru falešně pozitivních výsledků (včetně izolovaných pozitivních výsledků se sníženým pulzem) v rozsahu až 53 % (Rayan 1998) a dokonce 92 % (Malanga 2006).

Ačkoli se celkově Adsonův test jeví jako užitečnější než kostoklavikulární nebo hyperabdukční test, použití sníženého radiálního pulzu k určení pozitivity Adsonova testu by mělo být prováděno s opatrností. I reprodukce příznaků během postupu musí být korelována s dalšími nálezy. Přinejmenším jedna retrospektivní pooperační studie neidentifikuje žádné „jediné předoperační diagnostické kritérium“ pro syndrom hrudního vývodu (Donaghy 1999).

Spíše je lepší interpretovat testy v kombinaci (Nannapaneni 2003, Plewa 1998, Rayan 1998). Rayan (1998) a Nannapaneni et al. (2003) uvádějí 94% senzitivitu při použití kombinace Adsonova, Edenova, Wrightova a Roosova testu s Tinelovým testem nebo přímou kompresí přidružených nervů. Stejně tak se zdá, že při kombinaci více testů se zvyšuje specificita. Ve Warrensově studii (1987) mělo 58 % subjektů, kterým byla provedena baterie testů TOS (Adsonův, kostoklavikulární a hyperabdukční), alespoň jeden falešně pozitivní test a pouze 2 % měla více než jeden pozitivní test. Podobně Plewa (1998) zjistil, že 2 nebo 3 pozitivní testy snížily celkovou míru falešně pozitivních výsledků a zlepšily specificitu.

Adsonův test a Roosův test by se pro diferenciální diagnostiku syndromu hrudního vývodu neměly používat.

Naneštěstí většina studií zabývajících se specificitou používala spíše asymptomatické pacienty než symptomatické pacienty s konkurenčními diagnózami, což má tendenci hodnoty specificity testu nadsazovat. Navíc vzhledem k tomu, že neexistuje zlatý standard pro stanovení diagnózy TOS, většina studií používá stejné zkoumané ortopedické testy jako součást referenčního standardu (inkorporační zkreslení), což hodnoty senzitivity nadsazuje.

1. Brotzman SB, Manske RC. Klinická ortopedická rehabilitace: An Evidence-based Approach (Přístup založený na důkazech). Třetí vydání. Philadelphia: Elsevier Health Sciences, 2011
2. 2.0 2.1 2.2 Borenstein DG, Wiesel SW, Boden SD. Low Back and Neck Pain: Comprehensive Diagnosis and Management [Bolesti dolní části zad a šíje: komplexní diagnostika a léčba]. Vydání třetí. Philadelphia: Elsevier Health Sciences, 2004.
3. Waldman SD. Pain Management (Léčba bolesti): S.: Odborná konzultace. Vyd. 2. Philadelphia: Elsevier Health Sciences, Jun 9, 2011
4. Malanga GA, Landes P, Nadler SF (April 2003). „Provokativní testy při vyšetření krční páteře: historický základ a vědecké analýzy“. Pain Physician 6 (2): 199-205.
5. Malanga GA, Nadler S. Muskuloskeletální fyzikální vyšetření: An Evidence-based Approach (Přístup založený na důkazech). Philadelphia: Elsevier Health Sciences, 2006
6. Gillard J, Perez-Cousin M, Hachulla E, et al. Diagnosing thoracic outlet syndrome: Přínos provokačních testů,ultrasonografie, elektrofyziologie a helikální počítačové tomografie u 48 pacientů. Joint Bone Spine 2001;68:416-24.
7. Rayan GM. Syndrom hrudního vývodu. J Shoulder Elbow Surg 1998;7(4):440-51.
8. Donaghy M, Matkovic Z, Morris P. Surgery for suspected neurogenic thoracic outlet syndromes: A follow-up study. J Neurol,Neurosurg & Psychiatry 1999 Nov;67(5):602-6.
9. Rayan GM, Jensen C. Thoracic outlet syndrome: Provokativní vyšetřovací manévry u typické populace. J Shoulder ElbowSurg 1995;4:113-17.
10. Plewa MC, Delinger M. The false positive rate of thoracic outlet syndrome shoulder maneuvers in healthy individuals (Míra falešné pozitivity manévrů při syndromu hrudního vývodu u zdravých jedinců). Acad,Emerg Med 1998:5:337-42.
11. Krista M Hixson, Hannah B Horris, Tamara C Valovich McLeod, Cailee E Welch Bacon. j Sport Rehabil. 2017 Sep;26(5):459-465.doi: 10.1123/jsr.2016-0051. Epub 2016 Aug 24. The Diagnostic Accuracy of Clinical Diagnostic Tests for Thoracic Outlet Syndrome [Diagnostická přesnost klinických diagnostických testů pro syndrom hrudního vývodu]. Národní lékařská knihovna. Národní centrum pro biotechnologické informace. PubMed.gov.