Přihlásit se k odběru novinek Anne Franková je jednou z nejdiskutovanějších a nejznámějších obětí holocaustu. Tato židovská teenagerka si své zážitky z druhé světové války zapisovala do deníku, který se později stal jednou z nejčtenějších knih na světě.
V roce 1940, poté co Německo napadlo Nizozemsko, nemohla Anne se svou rodinou opustit zemi, a tak se rozhodla ukrýt ve skladišti ve snaze uniknout pronásledování Židů nacisty.
Po více než dva roky si Anne psala deník s vědomím, které bylo na její věk mimořádně vyspělé. Podrobně popisovala své zážitky a postřehy v době, kdy se s rodinou skrývala a žila v neustálém strachu ze zatčení. Deník Anny Frankové je záznamem jejího chápání války a ukazuje její neuvěřitelné vypravěčské schopnosti za tak strašlivých okolností.
V roce 1944 byli Frankovi nalezeni a posláni do koncentračních táborů. Anne zemřela ještě před dovršením 16 let a její otec Otto Frank byl jediným členem rodiny, který holocaust přežil. Po válce se Otto vrátil do Amsterdamu, kde našel deník své dcery a později ho vydal pod názvem Deník mladé dívky.
Tady je 25 citátů Anne Frankové, které vnesou světlo do vašich nejtemnějších chvil.
Jak je úžasné, že nikdo nemusí čekat ani okamžik, než začne zlepšovat svět.
Přes to všechno stále věřím, že lidé mají opravdu dobré srdce.
Myslete na všechnu tu krásu, která kolem vás ještě zůstala, a buďte šťastní.
Nikdo nikdy nezchudl tím, že dával.
Rodiče mohou jen dávat dobré rady nebo je přivádět na správné cesty, ale konečné formování charakteru člověka je v jeho vlastních rukou.
Nejlepším lékem pro ty, kdo se bojí, jsou osamělí nebo nešťastní, je jít ven, někam, kde mohou být docela sami s nebesy, přírodou a Bohem.
Nemyslím na všechnu tu bídu, ale na krásu, která ještě zbývá.
Lidé ti mohou říkat, abys držel jazyk za zuby, ale to ti nebrání mít svůj vlastní názor.
Dlouhodobě nejostřejší zbraní ze všech je laskavý a mírný duch.
Kde je naděje, tam je život. Naplňuje nás novou odvahou a činí nás opět silnými.
Kdo je šťastný, učiní šťastnými i ostatní.
Lidská velikost nespočívá v bohatství nebo moci, ale v charakteru a dobrotě.
Dokud existuje tohle, tohle slunce a tohle nebe bez mráčku, a dokud se z toho mohu těšit, jak mohu být smutný?“
Je jen jedno pravidlo, které si musíš zapamatovat: směj se všemu a zapomeň na všechny ostatní! Zní to egoisticky, ale ve skutečnosti je to jediný lék pro ty, kdo trpí sebelítostí.
Ti, kdo mají odvahu a víru, nikdy nezahynou v bídě.
Dobrá zpráva je, že ani nevíte, jak skvělí můžete být! Jak moc můžeš milovat! Co všechno můžete dokázat! A jaký je tvůj potenciál!“
Mrtví lidé dostávají více květin než živí, protože lítost je silnější než vděčnost.
Sympatie, láska, štěstí… Všichni tyto vlastnosti máme, ale přesto máme tendenci je nevyužívat!
Neumím si představit, jak někdo může říct: „Jsem slabý“, a pak jím zůstat. Vždyť když to víš, proč proti tomu nebojovat, proč se nepokusit vytrénovat svůj charakter?“
Přijde mi zvláštní, že se dospělí lidé tak snadno a tak často hádají a o tak malicherné věci. Až dosud jsem si vždycky myslel, že hádky dělají jen děti a že z nich vyrostly.
Prázdný den, i když je jasný a světlý, je stejně temný jako jakákoli noc.