Původně publikováno v časopise Latina a zde přetištěno se souhlasem autora.

Zdroj: iStock

Ačkoli termíny jako „Latinoameričan“ a „Hispánec“ mají za cíl házet lidi latinskoamerického a španělsko-karibského původu do jednoho pytle, mnozí z nás mají odlišnou rasovou, národnostní, jazykovou, kulturní a historickou identitu, což znamená, že navzdory tomu, že všichni ve formulářích a průzkumech zaškrtáváme „Latinoameričan“, naše zkušenosti jako Latinoameričanů v USA. nejsou navzájem totožné – u některých z nás je ve skutečnosti více rozdílů než podobností.

Příklad: privilegia, která mají Latinoameričané světlé pleti a která nemá většina původních obyvatel a Latinoameričanů afrického původu.

Kolorismus je princip a praxe, která zachází s lidmi světlé, světlejší pleti lépe než s těmi s tmavšími odstíny, a udržuje se jak mezi barevnými komunitami, tak uvnitř nich. V latinskoamerické komunitě to vypadá tak, že Hispánci se světlou pletí, kteří se mohou potýkat s různými formami protilatinskoamerického rasismu, dostávají přednostní zacházení ve škole, na pracovišti i v politice.

Žijeme v kultuře, která si cení bělošství, takže čím více se tomuto ideálu blížíme, tím více privilegií mnozí z nás dosahují. To neznamená, že rasové, imigrační a třídní boje světlých Latinoameričanů nejsou skutečné – zdaleka ne -, ale znamená to, že světlí Latinoameričané získávají řadu nezasloužených privilegií, kterým se mnozí tmavší členové latinskoamerické komunity netěší.

Několik z nich:

1. Světlí Latinoameričané jsou zvýhodňováni v rámci své rasy. Latinoameričané světlé pleti vydělávají více peněz.

Studie z roku 2003 zjistila, že Latinoameričané, kteří se označují za bělochy, vydělávají ročně asi o 5 000 dolarů více než Latinoameričané, kteří se označují za černochy, a o 2 500 dolarů více než ti Latinoameričané, kteří se označují za „nějakou jinou rasu“.

Latinoameričané světlé pleti mají nižší míru nezaměstnanosti.

Podle stejné studie má nižší míra nezaměstnanosti těchto Hispánců světlejší pleti za následek také nižší míru chudoby.

Jako takoví žijí Latinoameričané světlé pleti v bohatších čtvrtích s většími zdroji.

Podle studie z roku 2005 žijí černí Latinoameričané v rasově segregovanějších čtvrtích s malým kontaktem s bílými nelatinskými obyvateli a nižší hodnotou nemovitostí.

Latinoameričané světlejší pleti také absolvují více let školní docházky.

Studie z roku 1996 o Američanech světlé a tmavé pleti mexického původu zjistila, že u první skupiny je větší pravděpodobnost, že absolvují více let školní docházky, i když mají obě skupiny podobné rodinné zázemí. Výzkumníci se domnívají, že je to částečně způsobeno implicitními předsudky učitelů, protože mnozí z nich považují bílé (nebo světlejší) studenty za chytřejší, akademicky připravenější a pocházející z lepších rodin než jejich spolužáci tmavé pleti, takže mnoho studentů tato očekávání nesplňuje.

Podle toho jsou Latinoameričané světlé pleti považováni za chytřejší než jejich tmavší protějšky.

Podle studie zveřejněné v letošním roce v časopise Social Currents jsou Latinoameričané světlejší pleti a Afroameričané „několikanásobně častěji považováni bělochy za inteligentní ve srovnání s těmi s nejtmavší pletí.“

6. Jaká je pravděpodobnost, že běloši budou považováni za inteligentní? Latinoameričanky světlé pleti si častěji berou „výše postavené“ (čti: bílé) manžele.

Stejně jako Afroameričané světlé pleti mají i Latinoameričanky světlejší pleti tendenci brát si lidi, kteří mají vyšší úroveň vzdělání, příjmů a prestiže povolání než tmavší Latinoameričanky, což je trend problematicky nazývaný „vdávání se nahoru“.

Latinoameričanky světlé pleti jsou považovány za krásnější než ty tmavší.

V celé Latinské Americe a USA proto mnoho snědých a černých Latinoameričanek používá škodlivé krémy na zesvětlení pleti, aby zvýšily svou „krásu“ (jak nás to učí bílé eurocentrické ideály) tím, že zvýší svou bělost, bez ohledu na velká rizika spojená s těmito krémy na zesvětlení pleti.

Většina latinskoamerických politiků má světlou pleť.

Od státních a místních úředníků přes Kongres až po současné prezidentské kandidáty na rok 2016 má většina latinskoamerických politiků zastupujících naši komunitu světlou pleť nebo rovnou bílou. Stačí se podívat na latinskoamerické politiky, kterým se nyní dostává největší pozornosti médií, republikánské uchazeče Teda Cruze a Marca Rubia.

Latinoameričané světlé pleti mají výsadu být vnímáni jako Latinoameričané.

Od sedmileté Afrodominikánky Jakiyah McKoyové, které byla odebrána korunka Malé hispánské Miss, až po afroamerické herce, jako jsou Tatyana Ali, Melissa de Sousa, Gina Torres, Faizon Love a další, kteří jsou většinou nebo výhradně obsazováni do afroamerických rolí, nejsou Afroameričané uznáváni pro svou latinidad tak, jako jsou uznáváni Latinoameričané světlé pleti.

Latinoameričané světlé pleti mají nižší míru kojenecké úmrtnosti.

Kojenecká úmrtnost v celé Latinské Americe je vyšší u osob afrického původu. Platí to zejména pro kolumbijský region Chocó, který je ze 70 % tvořen černochy. V Chocó je nejvyšší kojenecká úmrtnost v zemi, více než třikrát vyšší než v Bogotě.

Latinoameričané světlé pleti v některých latinskoamerických komunitách mají také nižší výskyt HIV/AIDS.

Například v Hondurasu je v komunitě Garifuna, kterou tvoří potomci Afričanů, míra výskytu HIV/AIDS 8 až 10 %, což je mnohem více než ve zbytku země, kde je tato míra nižší než 2 %.

Raquel je politickou & kulturní redaktorkou na stránkách Latina.com a v časopise Latina, kde píše o všech otázkách politiky, sociální spravedlnosti, kultury a zdraví. Raquel dříve působila na zpravodajském serveru pro tisíciletí Mic a její práce najdete také v New York Times, Cosmo for Latinas, Washington Post, Independent a dalších. Raquel je hrdá NuyoFloRican chonga, a když zrovna nemluví o latinskoamerickém feminismu, rasové spravedlnosti, „x“ ve slově Latinx nebo vězeňském průmyslovém komplexu, věnuje se portorikánské diaspoře v Orlandu na Floridě. Sledujte ji na Twitteru, Instagramu a Snapchatu pod @RaquelReichard.

5K sdílení

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.