Předpokládá se, že estrogeny obsažené v potravinách hrají negativní roli v reprodukčním zdraví člověka, ale vědci si zatím nejsou jisti přesnou souvislostí mezi nimi. Jednou z problematických oblastí je hovězí mléko, o němž je známo, že obsahuje přirozeně se vyskytující estrogeny. Situaci komplikuje skutečnost, že hladina estrogenů v mléce se zvyšuje, když je kráva březí, a to v důsledku produkce v placentě. V současné době se krávy obvykle dojí až 60 dní před očekávaným otelením, což znamená, že mléko od krav ve třetím trimestru březosti může obsahovat až 20krát více estrogenů než mléko od krav, které nejsou březí.
S cílem lépe pochopit vztah mezi estrogeny v mléce a hladinou estrogenů v krvi se tým vědců z univerzity v Lublani ve Slovinsku zabýval účinky, které mají různé hladiny estrogenů v mléce na dospělé myši. „Cílem naší studie bylo zhodnotit, zda konzumace mléka se známými dávkami estrogenů (jak přirozeně přítomných, tak přidaných ve 100 a 1000krát vyšších koncentracích) může ovlivnit hladiny hormonů v krvi a reprodukční orgány u myší,“ vysvětlil hlavní spoluautor Tomaz Snoj, DVM, PhD, Veterinární fakulta Ústavu preklinických věd, Univerzita v Lublani, Slovinsko.
Konkrétně studie zkoumala, jak různé koncentrace estrogenů v mléce ovlivňují následující parametry u myší: plazmatické hladiny přirozeného estronu (E1) a 17β-estradiolu (E2); hmotnost dělohy u samic a hladiny testosteronu, hmotnost varlat a hmotnost semenných váčků u samců. Tři testované hladiny E1 a E2 představovaly koncentrace podobné nativnímu mléku březí krávy (0,093 ng/ml pro E1 a 0,065 ng/ml pro E2), mléku s přídavkem 10 ng/ml E1 a E2 a konečně mléku s přídavkem 100 ng/ml E1 a E2.
Výsledky studie prokázaly, že konzumace mléka březí krávy nezvyšuje plazmatické hladiny E1 a E2 u myší. Rovněž neovlivnila hmotnost zkoumaných pohlavních orgánů u myších samců ani samic. Stejné výsledky byly zjištěny u mléka obsahujícího dalších 10 ng/ml E1 a E2; vyšetřovatelé však zjistili, že při zvýšení koncentrace na 100 ng/ml se u myší projevily účinky. „Pozorovali jsme zvýšené plazmatické estrogeny u obou pohlaví, zvýšenou hmotnost dělohy u samic a sníženou hladinu testosteronu v plazmě u samců ze skupiny, která dostávala mléko s přidanými 100 ng/ml E1 a E2,“ uvedl hlavní spoluautor Gregor Majdic, DVM, PhD, proděkan Centra pro genomiku zvířat, Veterinární fakulta, Univerzita v Lublani. „Koncentrace ve třetí skupině však 1000krát převyšovaly fyziologickou koncentraci estrogenů v mléce, takže by bylo velmi nepravděpodobné najít takové koncentrace v nativním kravském mléce.“
Předchozí studie ukázaly, že gastrointestinální a jaterní systém jsou schopny inaktivovat velké množství estrogenů dříve, než se dostanou do dalších částí těla, a tato skutečnost může vysvětlovat, proč se zdálo, že přirozeně se vyskytující estrogeny v mléce mají na myši malý vliv. „V naší studii,“ uvedl Dr. Snoj, „je pravděpodobné, že plazmatické hladiny E1 a E2 se u myší pijících březí kravské mléko nezvýšily, protože estrogeny v mléce byly na dostatečně nízké úrovni, aby byly metabolizovány během prvního průchodu játry a nedostaly se do systémového oběhu.“ Vyšetřovatelé však upozorňují, že tyto testy byly provedeny na dospělých myších a je zapotřebí dalšího výzkumu, který by zkoumal vliv estrogenů z mléka na vývoj reprodukčního systému před pubertou a během ní.
Tento nový výzkum přináší tolik potřebný pohled na vztah mezi nativními estrogeny z kravského mléka a jejich vlivem na hladiny hormonů v krvi. I když je třeba tuto problematiku dále zkoumat, jedná se o slibné zjištění u dospělých myší.
„Naše výsledky naznačují, že estrogeny v mléce, i když pocházejí od krav ve třetím trimestru těhotenství, nepředstavují riziko pro reprodukční zdraví,“ uzavírá Dr. Majdic. „Dokonce ani estrogeny v koncentracích stokrát vyšších, než se obvykle vyskytují v nativním mléce, nezpůsobily v této studii žádné fyziologické účinky.“ To svědčí o tom, že přirozeně se vyskytující hormony v mléce se nacházejí v příliš nízkých koncentracích, než aby mohly mít na spotřebitele jakýkoli biologický účinek.