Logické důsledky přímo souvisejí s chováním dětí a pomáhají jim napravit jejich chyby.
Používání logických důsledků je jednou ze součástí přístupu ke kázni, který se používá v Responsive Classroom. Je to účinný způsob reakce na špatné chování dětí, který je nejen účinný při zastavení chování, ale také respektuje děti a pomáhá jim převzít odpovědnost za své činy.
Učitelé se často ptají: „V čem se logické důsledky liší od trestů?“
„V čem se liší od trestů“. Je to zásadní otázka, protože mezi nimi existují některé základní a důležité rozdíly – rozdíly, které je třeba pochopit, abychom mohli logické důsledky dobře používat. Vezměme si následující příklad:
Šestiletý Jacob si to štráduje po třídě, když najednou zakopne a spadne do Michelliny stavebnice. Michelle spustí křik a přijde učitelka.
Používání trestů
Tento první scénář zahrnuje učitele, který používá tresty. Učitel se cítí podrážděný, podívá se na Jacoba a před ostatními dětmi nahlas řekne: „Říkal jsem ti pořád dokola, abys v této třídě neběhal. Teď se podívej, co jsi svou neopatrností způsobil. Jdi si sednout na tu židli a nehýbej se, dokud nebude čas na oběd.“
Co se asi děje Jakubovi? Možná si říká: „Vždyť jsem ani neběžel. Paní učitelka neví, o čem mluví. Pořád si mě dobírá. Teď se na mě všichni dívají. Nesnáším tuhle školu. Stejně to byla hloupá budova.“
Tady vidíte, co se může stát s učitelem, který používá logické důsledky. Učitelka, ačkoli se také cítí podrážděná, se zhluboka nadechne a donutí se začít popisovat, co vidí: „Michelle je teď velmi rozrušená, protože jí Jacob převrátil budovu. Nejdřív si musím promluvit s Jacobem a pak vymyslíme, jak Michelle pomoci.“
Učitelka si vezme Jacoba stranou a začne tím, že mu položí otázku:
„Co se stalo?“
„Prostě jsem zakopl a omylem do toho spadl. Nechtěl jsem ji převrhnout.“
„Hmmm. Takže to byla nehoda. Všiml jsem si, že jsi běžel, než se to stalo. Mohlo to být příčinou tvého pádu?“
„Možná.“
„Když děti běhají ve třídě, často se stávají nehody. Proto naše pravidla říkají, že se máš chovat bezpečně. Co myslíš, že bys mohl udělat, abys Michelle pomohl?“
„Nevím.“
„Možná by chtěla pomoct postavit budovu zpátky.“
Jacob přikývne a učitelka s ním jde zpátky do prostoru bloku. Michelle přijímá Jacobovu nabídku pomoci a společně staví po zbytek vyučovací hodiny.
Tak, co se může dít Jacobovi? Možná se učí: „Když něco zbourám, musím to pomoci postavit zpátky. Když něco pokazím, mohu to opravit. Učitel mi pomáhá řešit problémy. Musím si pamatovat, že mám chodit v prostoru bloku.“
Tady jsou některé zásadní rozdíly v obou přístupech:
Cílem trestu je vynutit dodržování pravidel pomocí vnější kontroly nebo autoritářské disciplíny.
- Trest je sice účinný při zastavení momentálního špatného chování, ale jen málo přispívá ke zvýšení odpovědnosti žáků.
- Trestání často vede k pocitům hněvu, znechucení a odporu a ke zvýšení vyhýbavosti a podvodů.
Cílem logických důsledků je pomoci dětem rozvíjet vnitřní porozumění, sebekontrolu a touhu dodržovat pravidla.
- Logické důsledky pomáhají dětem lépe se dívat na své chování a zvažovat důsledky svých rozhodnutí.
- Na rozdíl od trestů, jejichž záměrem je, aby se dítě cítilo zahanbeno, je záměrem logických důsledků pomoci dětem rozvíjet vnitřní kontrolu a učit se ze svých chyb v podpůrné atmosféře.
Logické důsledky respektují důstojnost dítěte, zatímco trest často vyvolává prvek studu.
- Logické důsledky reagují na nesprávné chování způsobem, který zachovává důstojnost dítěte. Sdělují, že chování je problém, nikoli že dítě je problém.
- Tón hlasu učitele je pro odlišení logických důsledků od trestu rozhodující. Existuje mnoho způsobů, jak dítěti říct, že si vylilo džus a mělo by ho uklidit. Pokud je tón hlasu rozzlobený nebo trestající, pak už se nejedná o logický důsledek.
- Tentýž důsledek může být v jedné situaci uctivý a v jiné ponižující. Vytírání podlahy je respektujícím důsledkem pro dítě, které se rozhodne bojovat s vodou u fontánky, ale ne pro dítě, které nedokončí svou práci.
Logické důsledky souvisejí s chováním dítěte; trestání obvykle ne.
- Odchod ze skupiny souvisí s vyrušováním ve skupině; zameškání přestávky nikoli. Uklízení graffiti na zdi v koupelně souvisí s kreslením graffiti na zeď; vyloučení ze školy nikoli.
- Logické důsledky vyžadují, aby učitel před reakcí shromáždil více informací. Učitel si vezme čas na posouzení situace a určí, někdy i s přispěním dítěte, co pomůže problém vyřešit.
- Tady je několik otázek, které si učitelé mohou položit, když se snaží situaci posoudit:
Jaké vývojové problémy zde působí?
Je dítěti jasné, co se očekává?
Jaké pravidlo je porušeno?
Jaký problém toto chování vytváří?
Co pomůže problém vyřešit?
Přesvědčení, které stojí za používáním logických důsledků, spočívá v tom, že po zamyšlení a procvičení se děti budou chtít chovat lépe, zatímco přesvědčení, které stojí za tresty, spočívá v tom, že děti se budou chovat lépe jen proto, že se bojí trestu a budou se mu snažit vyhnout.
- Učitelé používající logické důsledky vycházejí z přesvědčení o základní dobrotě dětí a z vědomí, že každé dítě je žák, který se snaží navázat smysluplné vztahy s námi, mezi sebou navzájem a se školním společenstvím.
- Tito učitelé počítají s tím, že všechny děti se čas od času přestanou ovládat a udělají chybu.
- Používání logických důsledků pomáhá dětem napravit jejich chyby a vědět, co mají dělat příště.
Učitelé se často ptají: „Je někdy v pořádku, aby se dítě cítilo špatně kvůli svému chování?“
Učitelé se často ptají: „Je někdy v pořádku, když se dítě cítí špatně kvůli svému chování? Samozřejmě, že je. Když se děti chovají špatně, je pravděpodobné, že už se cítí špatně. Naším úkolem není, aby se cítily ještě hůř, ale abychom jim pomohli zvolit příště lepší způsob jednání.
Jak říká Ruth Sidney Charneyová v knize Učíme děti pečovat: „Naším cílem, když děti porušují pravidla, nikdy není, aby se cítily ‚špatně‘ nebo poražené, i když se ve skutečnosti mohou cítit špatně. Naším cílem je především pomoci jim získat zpět sebeovládání a sebeúctu. Když pozoruji dítě, které se chová jako šikanující, plíží se z práce nebo shazuje spolužáka či učitele, není to obraz sebeovládání a sebeúcty. Je to známka tísně a signál pro pomoc. Něco je třeba zastavit. Používání logických důsledků nabádá k respektu k pravidlům a lidem, které mají usměrňovat.“
Zpravodaj Responzivní třída: Srpen 1998
Štítky: Problémové chování, logické důsledky, nevhodné chování